Vernisáž výstavy Jan Kutálek – Keramika

Do 25.1.2018 bude v galerii Diamant, roh Lazarské a M.D.Rettigové, Praha 1, přístupná zajímavá, krásná a zábavná výstava Jan Kutálek – Keramika.

Jan Kutálek (20. července 1917 v Praze – 20. května 1987 tamtéž) byl český výtvarník, sochař-keramik, známý pro svou originální keramickou figurální i reliéfní tvorbu inspirovanou především českým bájeslovím a pohádkami.

Jan Kutálek se narodil v Praze-Nuslích a dětství prožil spolu s o tři roky starším bratrem Gabrielem (stavební inženýr) v rodině poštovního úředníka. Otce však ztratil již v osmi letech a tak vyrůstal za laskavé podpory maminky, která byla školená výtvarnice – vyšívačka. V roce 1933 nebyl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu a tak nastoupil studia v soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha, kterou však pro přílišné zaměření na akademickou malbu opustil v roce 1935. V následujícím roce cestuje po Rakousku, Jugoslávii a Itálii. Po návratu dobrovolně nastupuje k dragounskému pluku v Terezíně, kde sloužil v letech 1936–1939. Od roku 1940 začíná dráhu samostatného výtvarníka. Ve snaze doplnit si akademické vzdělání nastupuje v roce 1945 na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Karla Pokorného, seznává však, že jeho výtvarné cítění i technika jsou již plně rozvinuté a rok na to školu opouští a opět se vydává na cesty, tentokráte po Maďarsku a Švédsku. V roce 1950 se oženil s Ernou Holubovou. V roce 1977 se stal členem Svazu českých výtvarných umělců. Zemřel náhle 28. května 1987 v Praze.

Ve své tvorbě se věnoval jak figurálním motivům tak reliéfním dílům, a i když okrajově, věnoval se též kresbě. Od 50. let se v keramické tvorbě zaměřil též na „užité umění“. Jeho práci nejvíce ovlivnilo dílo italského expresivního keramika Salvatora Fancella (1916–1941), absolventa uměleckoprůmyslové školy v Monze. Kutálek čerpal pro svá díla především náměty z české i řecké mytologie, pověstí a pohádek. Jeho dílo je charakteristické neobvyklou hravostí, nevšední poezií a je obdařeno zvláštním pohádkovým kouzlem. Všechny jeho smyšlené postavičky plivníků dostaly od svého autora do vínku i krásně poetická česká jména – např. Líbezník, Pustorálek, Fišpajtl, Hostipas, Pišpartéz, Živenka či Houbovníček. Svojí hravou, poetickou keramikou se nesmazatelně zapsal nejen do dětských duší ale i do historie české umělecké keramiky.

Stálou expozici díla Jana Kutálka najdete na zámku Linhartovy

CV: Wikipedia