Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Jan Hísek: Zeptej se spánku

21. 11.-22. 1. / Vila Pellé / Ilustrace

Do 22.1.2017 bude ve Vile Pellé, Pelléova 10, Praha 6, přístupná velmi zajímavá výstava Jana Híska: Zeptej se spánku.

Výsostným územím tvorby ilustrátora, kreslíře a malíře Jana Híska je prostor mezi skutečností a snem, jejich vzájemné prostupování. Ilustroval více než dvě desítky knih, mezi nimiž jsou knihy básní a próz, pohádek a legend. Výstava se sice soustředí zejména na ilustraci, odkazuje ale i k jeho volné tvorbě, ke grafice či k malbě. Malbu Hísek využívá i pro ilustraci, jako je tomu např. v případě Šťastného prince Oscara Wildea, či v knize islandských pověstí a pohádek Mrtvému nože netřeba. Chybět nebudou originály ilustrací k Tolkienovu Hobitovi, které představují určitý kontrast k pojetí Jiřího Šalamouna, a k biblickému Zjevení Janovu.

Komentovaná prohlídka výstavy s autorem a s kurátorem výstavy Janem Rousem se koná 12. prosince 2016 od 18:00. Spojeno se křtem monografie, která vychází v Arbor vitae.

Autorská komentovaná prohlídka výstavy s Janem Hískem proběhne 12. ledna 2017 od 18:00.

Jan Hísek (1965) malíř, grafik, ilustrátor, umělec, jehož tvorba se sice odehrává stranou rychlých proměn a současného českého umění, patří však k němu svými hlubšími návaznostmi. Svoje studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru knižní kultury a ilustrace u M. Hegara a J. Solpery v roce 1991 uzavřel ilustracemi k básním symbolistického básníka Jana Opolského Hadí král, které naznačily jeho tvůrčí dráhu. V ilustracích knih, kterých je už více než dvě desítky, se před čtenářem otevírá snový svět pohádky, bájí a symbolů, které odkazují nejen k symbolismu básníka Opolského – na konci studia vznikly zároveň ilustrace k Tolkienově Hobitovi. Hískův snový svět odkazuje i k tvorbě F. Koblihy, J. Konůpka nebo Jana Zrzavého. Jeho imaginace má však zároveň blízko k některým jeho o něco málo starším současníkům, k Petru Niklovi nebo Jaroslavu Rónovi. Všichni zmínění jsou zároveň také ilustrátory: Jan Zrzavý ilustroval Máchu a Erbena, Zeyerovy orientální příběhy, Kobliha a Konůpek ilustrovali také Máchovy knihy a bezpočet dalších. K imaginativnímu světu se ale obrací i Petr Nikl, vydávající své převážně básnivé pohádkové knihy v nakladatelství Meander, kde vyšla také pohádková kniha Violy Fischerové s Hískovými ilustracemi i výbor z básní Vítězslava Nezvala. Velká část ilustračních knih a grafických alb alternujících biblický svět vyšla jako bibliofilie v nakladatelství Aulos. U Jana Híska se ilustrace někdy prolíná s malbou – obrazy ilustruje Šťastného prince O. Wildea (Vyšehrad) nebo Mrtvému nože netřeba – Islandské pověsti a pohádky (Argo). V posledních letech u Híska nabývá vrchu malba, která však vychází ze stejného podloží imaginace, snivosti a melancholie pohádky jako jeho ilustrace.

Výstavu doprovázejí tvůrčí dílny a komentované prohlídky. K výstavě vychází katalog v nakladatelství Arbor vitae.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Jan Hísek: Zeptej se spánku