Vernisáž výstavy Ivana M. Havla: Výtvarné úlety – práce na papíře z let 50. a 60. i ty úplně nové
Do 17.1.2020 bude v Knihovně Libri Prohibiti, Senovážné náměstí 2, 3.patro výtahem, přístupná velmi zajímavá výstava Ivana M. Havla: Výtvarné úlety – práce na papíře z let 50. a 60. i ty úplně nové.
Ivan Miloš Havel (* 11. října 1938, Praha) je vědecký pracovník a bývalý ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR. Je také šéfredaktorem časopisu Vesmír. Je bratrem bývalého prezidenta Václava Havla, se kterým patřil mezi zakladatele Občanského fóra.
Vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Roku 1971 získal doktorát na universitě v Berkeley v Kalifornii. Habilitoval se v roce 1992 na Univerzitě Karlově, kde na MFF UK přednášel o přirozeném a umělém myšlení dvacet sedm let (do roku 2018).
V sedmdesátých a osmdesátých letech organizoval neoficiální filozofické a vědecké bytové semináře a podílel se na vydávání samizdatové literatury. Od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra.
V současné době pracuje v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR, kde se zabývá mj. kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivními vědami a filozofickými otázkami, které s těmito obory souvisí, a kde vede dvousemestrální transdisciplinární seminář.
Ivan M. Havel byl členem správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, je členem správní rady Nadace Občanského fóra a od roku 2005 je předsedou správní rady Libri prohibiti. Je také členem vědecké společnosti Academia Europea, která byla založena v roce 1988 v Cambridge.
Je autorem četných vědeckých studií a esejistických úvah.
Mezi knižní publikace Ivana M. Havla patří Robotika – úvod do teorie a funkce kognitivních robotů (1980), Otevřené oči a zvednuté obočí (1998), Svatojánský výlet (spolu se Zdeňkem Neubauerem a Martinem Paloušem, 1999), Sidonia a Sakateky Čtrnáctero vykročení (spolu se Zdeňkem Neubauerem, 2004), tři knížky rozhovorů s Michalem Ajvazem, a to Snování. Rok dopisů o snech (2008), Sindibádův dům (2010) a Pokoje u moře (2017); Zápisky introspektora (2018). V roce 1957 sepsal krátkou prózu nazvanou Arsemid. Po roce 1989 se dočkala hned tří knižních vydání.
CV: Wikipedia