Vernisáž výstavy Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman.

Do 31.12.2015 bude v Národním památníku na Vítkově, U Památníku 1900, Praha 3, přístupná v předsálí hrobu neznámeho vojína zajímavá výstava Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman.

Národní muzeum si v letošním roce připomíná devadesáté výročí narození a páté výročí úmrtí českého novináře, hudebního publicisty a disidenta Ivana Medka (1925–2010). V Národním památníku na Vítkově mají návštěvníci až do konce roku 2015 možnost zhlédnout menší výstavu s názvem Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman, představující tuto významnou osobnost ve fotografiích, doplněných několika osobními dokumenty a předměty. Otevřením výstavy Národní muzeum navazuje na další projekty, mapující význačné historické události a postavy 20. století.

Ivan Medek se narodil 13. června 1925 v Praze do významné české rodiny. Jeho otcem byl legionářský generál a spisovatel Rudolf Medek, jeho dědečkem impresionistický malíř Antonín Slavíček. Ivanův bratr Mikuláš Medek je známý jako jeden z nejpozoruhodnějších českých malířů dvacátého století. Přes svoji babičku Annu, rozenou Slavíčkovou, se později oba bratři stali nevlastními pravnuky prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. V roce 1929, když byly Ivanovi čtyři roky, se jeho otec Rudolf stal ředitelem nově vzniklého Památníku osvobození, umístěného v komplexu budov na úpatí Vítkova (dnešní Armádní muzeum Žižkov), kam se celá rodina přestěhovala do přiděleného služebního bytu. Výstava v Národním památníku na Vítkově se tak koná na místě, v jehož blízkosti se odehrávalo Medkovo dětství. „Národní muzeum v Národním památníku na Vítkově návštěvníkům dlouhodobě představuje prostřednictvím expozic a výstav významné události a osobnosti evropských dějin minulého století. Medkova rodina patří mezi ty, jejichž životní osudy byly úzce spojeny s dramatickými historickými událostmi Československa i počátkem samostatné České republiky. Výstava Ivana Medka tak doplňuje řadu předešlých projektů, mezi něž patřila i výstava Rudolf, Ivan a Mikuláš Medkovi, uspořádaná v roce 2010,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Ivan Medek – novinář, publicista, kritik, disident i prezidentův kancléř
Ivan Medek studoval na akademickém gymnáziu a poté na konzervatoři, kterou musel z politických důvodů v roce 1948 opustit. Pracoval jako hudební kritik, hudební organizátor pro dirigenta Václava Talicha, koncertní jednatel a dramaturg České filharmonie, publicista v Českém rozhlase a České televizi a redaktor v nakladatelství Supraphon. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1978 patřil mezi 17 zakládajících členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Pod tíhou perzekuce odešel v srpnu 1978 do exilu. Usadil se ve Vídni, kde se stal stálým spolupracovníkem rozhlasové stanice Hlasu Ameriky a později byl dopisovatelem dalších rozhlasových stanic – Rádia Svobodná Evropa, BBC, Deutsche Welle a Radio Vatikán. Od roku 1980 pracoval jako poradce u Amerického fondu pro československé uprchlíky v uprchlickém táboře Traiskirchen. Jeho Tisková služba poskytovala informace a dokumenty o situaci v Československu západním tiskovým agenturám, rozhlasu a exilovým institucím. Patřil mezi zakladatele Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury, byl spolupracovníkem Committee for the Defence of the Unjustly Prosecuted (CDUP) – britského Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a úzce spolupracoval s laickým katolickým sdružením Opus bonum Anastáze Opaska.
Po návratu do Prahy pracoval Medek jako poradce České filharmonie, mezi lety 1990–1992 působil také jako poradce ministra kultury ČR. V roce 1992 se pak stal předsedou Federální rady pro rozhlasové vysílání. Od roku 1993 byl rovněž členem kolegia ministra vnitra ČR a kolegia ministra kultury ČR.
V roce 1993 přijal nabídku prezidenta Václava Havla a stal se ředitelem Odboru vnitřní politiky na Pražském hradě a v březnu 1996 byl jmenován vedoucím Kanceláře prezidenta republiky.
Za svou celoživotní činnost obdržel řadu ocenění – 28. října 1991 mu prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka, v roce 1999 získal medaili Za zásluhy, v roce 2008 mu udělil čestnou plaketu předseda vlády ČR Mirek Topolánek, o rok později pak získal od ministra obrany vyznamenání Zlatá lípa. Je nositelem novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2008.
Ivan Medek zemřel 6. ledna 2010 v Praze.

Výstava v Národním památníku na Vítkově připomíná Ivana Medka nejen prostřednictvím fotografií, ale nabízí také pohled na řadu zajímavých dokumentů a předmětů. Mezi ně patří například dopis Rudolfa Medka synu Ivanovi k 7. narozeninám, dopis Anny Masarykové (Ivanovy tety) z května roku 1990 či svatební blahopřání Františka Schwarzenberga novomanželům Medkovým z roku 1945. Ze školních let stojí za zmínku vysvědčení Ivana Medka z Akademického gymnázia z roku 1941. Řadu dokumentů doplňuje například váha na dopisy, používaná v exilu, nebo novinářská cena Ferdinanda Peroutky za rok 2008.

Více informací o výstavě naleznete na www.nm.cz a zpravodajském portálu Národního muzea www.muzeum3000.cz.