Vernisáž výstavy Cesty římských imperátorů v Srbsku – Viminacium

Do 26.8.2017 bude v Galerii 1, Štěpánská 47, Praha 1, přístupná zajímavá historická výstava Cesty římských imperátorů v Srbsku – Viminacium.

Je to svérázná kulturní a historická pohlednice Srbska, tvořená sbírkou 18 bronzových hlav římských imperátorů na podstavcích.

Tato výstava se poprvé konala před několika lety ve Washingtonu, odkud se posléze vydala na dlouhou pouť – nejprve dále po velkých městech USA a poté po mnoha zemích: lidé ji mohli zhlédnout v Uruguayi, Paraguayi, Chile, Brazílii,
Argentině, Peru, Maďarsku, Velké Británii a Itálii. Tuto unikátní expozici tak doposud vidělo přes milion lidí!

Výstava se koná pod záštitou J.E. Very Mavrić velvyslankyně Srbské republiky a starosty MČ Praha 1 Oldřicha Lomeckého.

Viminacium je unikátní římské město ale i vojenský tábor, které je zapsané na seznamu UNESCO.

Město leželo na římské silnici Via Militaris. Zničeno bylo Huny v 5. století za císaře Justiniána bylo obnoveno a znovu zničeno v 6. století s příchodem Slovanů. Dnešní archeologická lokalita má rozlohu 450 ha a najdeme zde pozůstatky chrámů, ulic, amfiteátrů, náměstí, hippodrom a římské lázně, mauzoleum.

Rozloha města v době své největší slávy byla srovnatelná s dnešním Bělehradem, obyvatel zde žilo až 30 000 v době největšího rozkvětu. Dnes je odkryt jen zlomek tohoto města a neustále zde probíhají práce pod patronátem mezinárodního vědeckého projektu Viminacium.

Město těžilo ze své strategické polohy a úrodného okolí kolem řeky Mlava. Vojenská cesta byla komunikací, která zprostředkovávala setkání východních a západních kultur a přispěla k rozvoji města a jeho významu včetně rozvoje obchodu a řemeslné výroby. Ve 3. století v době své největší prosperity mělo město dokonce právo na ražbu vlastních mincí a v roce 211 zde Septimus Severus prohlásil svého syna Caracalla císařem. V roce 251 byl do mauzolea pohřben římský císař Hostilián, který zde se svojí matkou zemřel na mor. V roce 382 bylo toto významné hraniční město místem setkání mezi Theodosiusem a Gratianem uprostřed gótských válek.

První objevy ve Viminaciu se datují do roku 1882 v údolí řeky Mlavy, na severu u Dunaje a západně od Mlavy. Archeolog Mihailo Valtrović nalezl základy staveb z mnohatunových opracovaných bloků, zbytky zbořených kamenných zdí a sarkofágy. Tato oblast je bohatá na železnou rudu, což dokazuje objev pecí na její zpracování.

V roce 1890 pokračoval v průzkumu Miloj Vasič na jiném místě (levý břeh Mlava a pravý řeky Velké Moravy), kde objevil cihelné ruiny římského amfiteátru s 12.000 sedadly, což je zatím největší římská aréna na Balkáně.

Další výzkum se rozběhl až v roce 1970 v souvislosti s výstavbou elektrárny a povrchového dolu a trvá prakticky dodnes.

Google mapy Facebook prostoru Web prostoru