Vernisáž výstavy Cesty mohou býti rozličné / Výstavy současného umění v ústavech Akademie věd České republiky

Do 30.10.2015 bude v Galerii NTK, Technická 6, Praha 6, přístupná zajímavá skupinová a dokumentační výstava Cesty mohou býti rozličné / Výstavy současného umění v ústavech Akademie věd České republiky.

V pátek 23. ledna uplynulo 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (ČAVU), předchůdkyně dnešní Akademie věd České republiky. Významné jubileum si bude Akademie věd České republiky připomínat hned několika slavnostními akcemi, výstavami a přednáškami během celého roku 2015.

Výstava „Cesty mohou býti rozličné“ bilancuje výstavní činnost ve vědeckých ústavech Akademie věd ČR/Československé akademie věd v období od vzniku ČSAV v padesátých letech minulého století dodnes. Je jednou z řady akcí, jimiž Akademie věd ČR připomíná 125. výročí vzniku své předchůdkyně, České akademie věd a umění. Výstavu pořádá Geofyzikální ústav AV ČR a občanské sdružení Archiv výtvarného umění v Galerii Národní technické knihovny v areálu ČVUT v Praze 6 – Dejvicích.
Název výstavy odkazuje k faktu, že podněty k pořádání výstav v akademických ústavech byly a jsou různé – od snahy výtvarníků nalézt prostor pro prezentaci svých děl po zájem badatelů o konfrontaci s imaginací výtvarníků. Klíčem k výběru děl pro tuto výstavu je účast výtvarníků na některé z výstav, které se uskutečnily ve vědeckých ústavech Akademie věd ČR, resp. ČSAV v uvedeném období. Ústavy Akademie věd byly v 70. a 80. letech jedním z mála míst, kde mohli vystavovat neoficiální a mnohdy i politicky nežádoucí výtvarní umělci. Nejznámější je výstavní činnost Ústavu makromolekulární chemie v Praze 6 na Petřinách, která probíhá bez přerušení od 70. let minulého století dodnes. V čase normalizace zde návštěvníci viděli díla velkých jmen českého výtvarného umění. Příležitostně se konaly výstavy i na několika dalších vědeckých pracovištích, kupř. v Mikrobiologickém ústavu nebo v Ústavu teorie informace a automatizace.
V současnosti se výstavy současného výtvarného umění pravidelně konají kromě Ústavu makromolekulární chemie také v prostorách Akademie věd na Národní třídě a v Geofyzikálním ústavu v Praze 4 na Spořilově. Právě zdejší otevřený cyklus výstav Setkávání byl bezprostředním impulsem k uspořádání této bilanční výstavy. Výstava představí mj. sochy Kurta Gebauera, Věry a Vladimíra Janouškových, Stanislava Judla, Karla Nepraše, Jiřího Žlebka, Olbrama Zoubka, svitky Josefa Hampla, Olgy Karlíkové, Václava Stratila, Miloše Šejna, obrazy Čestmíra Kafky, Aleše Lamra, Jiřího Načeradského a Jiřího Sopka, díla účastníků zakázané výstavy Konfrontace z r. 1978 (Michael Rittstein, Václav Bláha, Petr Kouba), práce výtvarníků vystavujících v poslední dekádě v Geofyzikálním ústavu AV ČR (Zdeněk Sýkora, Marie Blabolilová, Pavel Rudolf, Inge Kosková, Jindřich Růžička, Jiří Lindovský, Jan Kubíček, Jindřich Zeithamml) a v Ústavu makromolekulární chemie (Jonáš Czesaný, Ladislav Jezbera, Martin Zet, Dagmar Šubrtová). Vystaveny budou rovněž fotografie z výstav od Hany Hamplové a Blanky Lamrové a dokumentace, shromážděná Archivem výtvarného umění.

Výstavu doplní stejnojmenný sborník, který představí úvahy na téma věda a umění v textech fyzika B. Pascala, v medailonech J. Nerudy a ve dvou současných textech. Sborník obsáhne také profily všech ústavů Akademie věd, které se snažily nebo stále snaží obohatit vědecké prostředí výstavami výtvarného umění. Součástí profilu jednotlivých ústavů jsou rozhovory s osobnostmi, které za výstavami stály a stojí, soupisy výstav a rozsáhlá obrazová dokumentace.