Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy ABCD – Česká funkcionalistická typografie ze sbírky Karla Císaře a studie k reliéfům 2016/2017 Floriana Pumhösla

Do 2. 12. 2023 je v galerii UMPRUM / VŠUP, Nám. Jana Palacha 80, Praha 1, zdarma přístupná  zajímavá výstava ABCD – Česká funkcionalistická typografie ze sbírky Karla Císaře a studie k reliéfům 2016/2017 Floriana Pumhösla. Otevřeno pondělí–sobota 10–18 hod.

„Sběratel se nejen přenáší do dalekého nebo minulého světa, nýbrž současně i světa lepšího, v němž sice lidé stejně jako v každodennosti nemají k dispozici to, co potřebují, v němž jsou však věci zbaveny oné roboty, která je nutí, aby byly užitečné.“

Walter Benjamin, Paříž, hlavní město devatenáctého století

V Galerii UM byla uvedena výstava abcd. Česká funkcionalistická typografie ze sbírky Karla Císaře a studie k reliéfům 2016/2017 Floriana Pumhösla, která vůbec poprvé zpřístupňuje nejvýznamnější ukázky ze sbírky funkcionalistické typografie filosofa, teoretika umění a pedagoga UMPRUM Karla Císaře. Nabídne takové poklady jako Rossmannův sborník Fronta, Teigovy architektonické publikace, Sutnarovy výstavní katalogy, Tschinkelovy didaktické příručky, nebo méně známé soukromé tisky Antonína Jera. V instalaci rakouského umělce Floriana Pumhösla zdůrazní především pro funkcionalismus charakteristické spojení abstraktních forem s fotografiemi nové věcnosti, které měly vést k vytvoření „nového druhu obrazového písma“.

„Výstava navazuje na skupinovou expozici „Obrazy a předobrazy“, kterou jsem před deseti lety připravil pro Galerii hlavního města Prahy v prostoru Městské knihovny. Zatímco ale tehdy jsem vztahoval díla čtyř současných zahraničních umělců ke středoevropskému meziválečnému výstavnictví, funkcionalistickému sklářství a surrealistické typografii, v Galerii UM nyní konfrontuji ukázky z vlastní sbírky české funkcionalistické typografie se studiemi k reliéfům 2016/2017 od rakouského umělce Floriana Pumhösla, jednoho z účastníků někdejší přehlídky“, shrnuje nejnovější expozici v Galerii UM její kurátor Karel Císař.

Většina funkcionalistických knižních obálek odpovídá charakteristice, jak ji publikoval Karel Teige v první stati o nové typografii „Moderní typo“ z roku 1927: rozcházejí se s tradicí, volí jednoduché a čitelné typy písma, vystihují specifický účel tiskoviny, vyvažují plochu podle optických zákonů, využívají nové technické objevy a jsou výsledkem spolupráce „projektanta-grafika“ s dalšími odborníky. Několik málo z těchto funkcionalistických obálek však zmíněnou charakteristiku porušuje: odvozují modernost od forem předmoderních, místo jednoduchého a čitelného písma používají dekorativní rukopisné písmo nebo napodobují časopiseckou tiráž, rezignují na vyváženou plochu a pokrývají ji fotografií vody, případně se drží archaického linorytu či jsou výsledkem práce pouze „projektanta-grafika“ v jedné osobě.

Florian Pumhösl vyšel z redukce funkcionalistické typografie v geometrii kreseb na skle, které byly součástí výstavy documenta 12 v Kasselu v roce 2007. V expozici společně s kresbami byly proto vystaveny i plexisklové boxy s ukázkami časopisu Front. Srovnáme-li jeho kresby z jejich grafickými zdroji, zjistíme, že neodkazují ani tak k textu či ilustraci, ale především k principům rozmístění optických jednotek na stránce. Zdvojená linie černých linek odkazuje k prázdnu, jež oddělovalo sekvenčně snímané záběry letu parašutistů ve zvláštním čísle časopisu Front z roku 1943. Podobně je tomu i v případě konstruktivistické obálky českého typografa Zdeňka Rossmanna, jejíž ukázku Pumhösl užil ve svém reliéfu z roku 2010: hladká plocha obálky představuje nejekonomičtější formu sdělení, kdy je naše pozornost vedena rychle a účelně.

Vzhledem k tomu, že Rossmann podobně jako další absolventi Bauhausu nebyl pouze typografem, ale i architektem a designerem výstav, zdánlivě abstraktní řešení jeho grafických prací vlastně představovalo diagram, který mohl být užit například i k choreografii pohybu návštěvníků v budově či na výstavě. A něco podobného platí i o Pumhöslových studiích k reliéfům 2016/2017. S funkcionalistickou typografií je totiž nespojují pouze disky a mřížky odkazující k podobným formálním elementům, jaké se nacházejí na knižních obálkách, ale především pochopení nepotištěných ploch grafických úprav a prázdných prostorů coby aktivních faktorů, které zabezpečují podobně rychlý a snadný pohyb fyzickým prostorem.

U příležitosti výstavy bude také vydána stejnojmenná publikace, ve které problematiku přiblíží jak bohatá fotodokumentace, tak podrobné komentáře. Záměrem není pouze prezentovat izolované knižní obálky, ale srovnat grafické řešení širších souborů a sledovat systematické užívání prázdného prostoru, redukované geometrické prvky, obrazové statistiky a fotomontážní postupy.

Kurátor výstavy: Karel Císař
Grafika: Petr Bosák, Robert Jansa
Architektonické zpracování výstavy: Florian Pumhösl
Fotografie: Markéta Slaná a Martin Polák

Karel Císař (nar. 1972, Praha) žije a pracuje v Praze. Vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově (Ph.D., 2006) a na Ženevské univerzitě (Diplôme d’études supérieures, 2001). Od roku 2022 je profesorem teorie a dějin moderního a současného umění na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. Knižně vydal soubory esejů Abeceda věcí. Poznámky k modernímu a současnému umění (2014) a Signatury všech věcí. Poznámky k teorii moderního a současného umění (2021). Za první z nich byl nominován na Cenu F. X. Šaldy za vynikající výkon v oblasti umělecké kritiky za rok 2014. V témže roce byl oceněn pracovním grantem Ceny Igora Zabela za kulturu a teorii. Kurátorsky připravil například výstavy „Vzpomínky na budoucnost“ (Galerie Václava Špály, 2009), „Obrazy a předobrazy“ (Galerie hlavního města Prahy, 2013), „Sam Lewitt Cheyney Thompson. Síť. Gradient. Opilecký krok“ (Dům umění města Brna, 2017) a „Lucy McKenzie & Atelier E.B“ (Galerie Meyer Kainer, Vídeň, 2022).

Florian Pumhösl (nar. 1971, Vídeň) žije a pracuje ve Vídni. V letech 1989-1997 absolvoval Höhere Grafische Bundes-Lehr- und Versuchsanstalt ve Vídni a v letech 1989-1996 studoval grafiku na Univerzitě (tehdy Vysoké škole) užitého umění ve Vídni. Od roku 2018 je profesorem sochařství na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Pumhösl se zúčastnil mnoha mezinárodních skupinových výstav, mimo jiné 50. Benátského bienále (2003), 27. Bienále v São Paulu (2006) a Documenta 12 v Kasselu, Německo (2007). Samostatně vystavoval mimo jiné ve Wiener Secession, Vídeň (2000), v Kölnischer Kunstverein, Kolín nad Rýnem, Německo (2003) MUDAMu, Lucemburk (2009), v Kunstverein für die Rheinlande und Westfalen, Düsseldorf (2010), v MUMOKu, Vídeň (2011), v Raven Row, Londýn (s Mathiasem Polednou 2011), Kunsthaus Bregenz (2012/2013), v Haubrok Foundation, Berlín (2015), Nejnověji Pumhösl vystavoval společně Vincentem Fecteau v MAK Center Schindler House v západním Hollywoodu na přelomu let 2021/2022.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy ABCD – Česká funkcionalistická typografie ze sbírky Karla Císaře a studie k reliéfům 2016/2017 Floriana Pumhösla