Vernisáž výstavy a vyhlášení výsledků architektonicko-umělecké soutěže na podobu Památníku Jana Palacha

Do 21.8.2016 bude ve 2.patře Nové budovy Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1, přístupná výstava architektonicko-umělecké soutěže na podobu Památníku Jana Palacha.

Národní muzeum uzavřelo architektonicko-uměleckou soutěž o návrh Památníku Jana Palacha ve Všetatech. S podporou Ministerstva kultury ČR tak vznikne památník věnovaný Janu Palachovi, jeho životu a širším historickým souvislostem doby a jeho činu. V soutěžní lhůtě bylo přijato celkem 31 návrhů, z nichž porota v čele s předsedou Josefem Pleskotem vybrala vítězný koncept, který byl slavnostně představen 17. května na tiskové konferenci Národního muzea. Stal se jím návrh architektů z MCA atelier s.r.o., na jehož základě vznikne do roku 2018 ve Všetatech umělecky cenný památník se silným emočním nábojem.

Architektonická soutěž, kterou vyhlásilo 9. října 2015 Národní muzeum, byla jednokolová projektová a veřejná. Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš jmenoval sedmičlennou porotu a stejný počet jejích náhradníků, složenou z významných osobností české architektury, výtvarného umění, filmové dokumentaristiky a vědy. Téma soutěže přilákalo 31 soutěžících, z nichž odborná porota ocenila tři architektonické návrhy. Vítězem se stal koncept architektů Miroslava Cikána a Pavly Melkové z MCA atelier s.r.o., na druhém místě se umístil návrh architektů Tomáše Zavorala a Jiřího Rozkovce, jako třetí pak byl oceněn Szymon Rozwałka z architektonické kanceláře RO_AR Szymon Rozwałka architects.

„Jsem rád, že porota zvolila jako vítěze architektonický návrh, který prokazuje sílu tvůrčí osobnosti a její vnímání významu mimořádné lidské oběti Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Nová muzejní expozice připomínající protest Jana Palacha z 16. ledna 1969 se prvním návštěvníkům otevře v lednu 2018,“ říká k výsledkům soutěže generální ředitel Michal Lukeš.

U vítězného návrhu porota především ocenila komplexně intelektuálně zvládnutý přístup s přesně promyšlenou dramaturgií expozice směřující k interpretaci Palachova odkazu. Původní dům je ve vítězném návrhu zachován ve své nejzákladnější stavební substanci, přičemž autoři do něj navíc vklínili hranu symbolizující komunistický režim. Hrana směřuje k záblesku světla a k opuštěnému rodinnému stolu, který zároveň může mít význam společného stolu národa, jenž se stal opuštěným. V interiéru Palachova domu působí sugestivně štěrbinové světlo z neúplně zaslepených oken. Atmosféru celého prostoru doplní torza Palachových pokojů s nezakrytými okny.

„Oceňuji, že tvůrci vítězného návrhu akcentovali morální poselství Janovy oběti jako určující princip prostorového řešení. To, co českou společnost zasáhlo, mělo svou váhu, hmotu, rozměr. Nebezpečí, které Jan viděl, nebylo imaginární, nezrodilo se z jeho přecitlivělosti. Bylo zcela reálné a jako reálné je zde prezentováno,“ říká ministr kultury ČR Daniel Herman.

Celkové řešení Památníku je založeno na jeho významovém členění ve třech hlavních zónách – symbolické, kontemplační a edukační. Palachův dům nyní čeká kompletní rekonstrukce a vznikne tak nový architektonicko-umělecký objekt se silným emočním nábojem.

Vizualizace pěti oceněných architektonických návrhů naleznete na zpravodajském portálu Muzeum 3000, viz:

http://muzeum3000.nm.cz/aktuality/dum-jana-palacha-se-zmeni-v-pamatnik