Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy 170 let sklárny Elias Palme

Do 29.9.2019 bude v malém výstavním sále v novém vstupním atriu Uměleckoprůmyslového musea, 17.listopadu 2, Praha 1, zdarma přístupná velmi zajímavá výstava 170 let sklárny Elias Palme.

Výstava připomínající 170. výročí firmy Elias Palme provází příběhem úspěšného rodinného podniku z Kamenického Šenova. Ten začal v roce 1849 v samém srdci severočeského sklářského regionu vyrábět křišťálové ověsové lustry. Jeho tehdejší sláva daleko překračovala hranice českých zemí. Ve vedení se vystřídali synové zakladatele Eliase Palmeho, kteří postupně provázeli firmu těmi nejlepšími časy, kdy se zde vyráběly lustry pro milánskou operu La Scala nebo operní dům Teatro dell’Opera v Římě, i těmi horšími, kdy z továrny za totálního nasazení v roce 1943 vycházela válečná výzbroj. Posledním soukromým majitelem před znárodněním byl Harry Palme, významný šenovský rodák a Eliasův vnuk, který v severních Čechách mohl zůstat i po 2. světové válce navzdory odsunu německého obyvatelstva, pod podmínkou, že v ústraní dopíše svá odborná díla o historii Kamenického Šenova a tamním sklářství. Zemřel 5. června 1955 pouhý den před povoleným vystěhováním za rodinou do západního Německa. Historie firmy Elias Palme se však uzavřela už o 9 let dříve, v roce 1946, sjednocením jednotlivých lustrařských podniků pod společnou značku n.p. Lustry, Kamenický Šenov.

Kamenický Šenov patřil v minulosti díky výrobě honosných lustrů k významným městům tehdejšího českého království. Nad bohatě zdobenými domy místních obchodníků se sklem dodnes ční jako zámek „Eliáška“, sídlo a výrobní areál firmy Elias Palme. Dominantní budova postavená v roce 1905 svou nezvykle secesně zdobenou fasádou dodnes připomíná, jak významný podnik zde sídlil. Výroba v Eliášce skončila kolem roku 1972. Po privatizaci v roce 1992 začala budova pod rukama několika různých soukromých majitelů nenávratně chátrat. Dnes je z ní ruina, která jako memento upomíná na zašlou slávu. V roce 2016 se objektem začala zabývat studentka architektury Tereza Šváchová. Její diplomová práce z téhož roku nabízela programové řešení na obnovu a nový provoz celého objektu, rozdmýchala dlouhé diskuse mezi současným majitelem a představiteli města Kamenický Šenov a Libereckého kraje. Ty ale bohužel vyšuměly do prázdna a řešení situace nebylo nalezeno. Eliáška mezitím mizí místním obyvatelům doslova před očima.

Společně s výstavou v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze byla představena mobilní aplikace Eliáška, která je k dispozici jak na Apple Store pro iOS, tak na Google Play pro Android. Ta má především představit firemní sídlo, budovu přezdívanou Eliáška. Uživatel může prostřednictvím svého mobilního zařízení virtuálně vstoupit do několika míst v celém výrobním areálu a porovnat jejich dva stavy – ten původní ihned po výstavbě a ten současný z roku 2019. V kombinaci s tištěným letákem, který muzeum vydalo k výstavě, představuje aplikace dům i v rozšířené realitě, kdy uživateli skrz jeho mobilní zařízení vyroste celý areál v trojrozměrném digitálním modelu, popisujícím mimo jiné jednotlivé části celého areálu.

…..

Všechny fotky z výstavy i vernisáže: Petr.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy 170 let sklárny Elias Palme