Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy 15.Ceny kritiky za mladou malbu 2022 (a vyhlášení cen)

8. 2.-6. 3. / Galerie kritiků / Malba

Do 6. 3. 2022 bude v Galerii kritiků, palác Adria, Jungmannova 31/36, 1.patro, přístupná velmi zajímavá výstava 15.Ceny kritiky za mladou malbu 2022.

Letošní vítězové:

1.cena -Karolína Netolická (laureátka),

2. cena – Markéta Kolářová,

3.cena -Jan Heres

Vystavují: Jan Heres, Markéta Kolářová, Vojtěch Luksch, Kristýna Matalová, Batmanlai Naranthuu, Karolína Netolická, Magdaléna Rajchlová, Anna Ruth, Jan Soumar, Eva Šindelářová

Průvodní text Mgr. Vlasty Čihákové Noshiro Ph.D.:

O portrétu mého druhého já

Poprvé za dlouhá léta soutěže Ceny kritiky za mladou malbu nemá zadání 15.ročníku 2022 pouze metodický charakter, tj. malby s výrazovými přesahy, ale i jednotné téma alter ega jakožto vyjádření mého druhého já. Všechny ročníky soutěže měly od svého počátku v roce 2008 určité výrazové specifikum, jež dozrálo v záměr propojit uvolněnost výrazu se zúžením tématu a těšit se, jaký výsledek to přinese klasické kategorii obrazového portrétu.

Jaké je mé druhé Já? Pojem Alter ego byl poprvé použit řeckým filozofem Zenonem ve 4-3.století před naším letopočtem a jeho tradice vznikla na Sicílii. Rozšířila se pak do některých dalších evropských zemí, když vládnoucí král převedl svou moc na svého nástupce a nazval ho „ já krále = alter-ego-regis“. Podle výkladu pojmu z latiny se jedná o skrytou podstatu člověka, osobnost v osobnosti, něco požadující, o něčem pochybující, jakési naše kritické podvědomí. Projevuje se v určitém prostředí pod vlivem vnějších i vnitřních psychických okolností. Podvědomé druhé já se vyjadřuje za předpokladu, že vědomé já=ego je nesprávným a neúplným vnímáním naší entity. Albert Einstein nazval nepravé sebevědomí „optickou iluzí“ a alter ego stanovil jako základ, na němž jsou budovány vztahy a interakce myšlenkové činnosti těch, kdo mají dar procítit samotnou podstatu reality prostoru a času.

V Galerii kritiků se v září 2021 konala výstava portrétu v dnešní malbě s názvem Kryptoportrét, jako předobraz toho, co může alter ego ve vizuálním zobrazení znamenat a představovat. Cílem bylo diferencovat a vyhodnotit současnou metodiku portrétu, jeho smysl a význam včetně mentálních předpokladů, z nichž vychází. Portrét má dlouhou a bohatou historii od dob starověku, s rozvojem prvních civilizací. Byl vždy zobrazením konkrétní osoby, popřípadě i zvířete a znázorňoval pohled nejen na fyzickou podobu modelu, ale také ho charakterizoval. Klasickým médiem portrétu byla kresba a malba, od poloviny 19. století se k nim přiřadila fotografie. Portréty byly pořizovány z různých důvodů, nejčastěji aby připomněly důležité osoby, známé i neznámé, a vytvářely o nich impozantní představy. Dnes však do výběru obrazových předloh zasahuje také informatika, svět mediálních reprodukcí a vizuálních mýtů našeho skutečného i virtuálního života. A jde-li o autoportrét, malíř do něj vždy vkládal veškeré své umění, k posouzení hloubky své introspekce a zajímavosti představ.

Kryptoportrét je významově posunutým podobenstvím, skrývajícím ve svém  zobrazení jinotaj, např. v alegorickém výjevu, ale i v sociálněkritické či mýtické podobě předlohy.  Navazuje na pojem alter ega, tak jak souvisí s autoprezentací či předlohou interaktivního charakteru. Portrét dnes však zahrnuje ve vyjádření také nově přidaný význam způsobu či metodiky zobrazování, a proto je apriori již kvalifikován jako kryptoportrét. Představuje jinaké vidění umělce a zobrazení předlohy ve vztahu k metodickému konceptu malby, díky čemuž obraz získává ambivalentní či alternativní význam. Nezakládá se na objektivním, ale subjektivním vidění. Dnešní malba také často poukazuje na nemožnost objektivního zobrazení předlohy, soustřeďuje se spíš na důraz či naléhavost sdělení o způsobu vidění. Zakládá si na alegorizaci a významovém jinotaji pro dosažení hlubšího vizuálního účinku. Týká se úzce i vyjádření malířova vnitřního já, jeho alter ega ve vazbě na výrazové prostředky současné malby.

Účastníky soutěže Ceny kritiky za mladou malbu jsou mladí umělci do 30 let, kteří byli již vychováváni ve světě vizuální informatiky a počítačových her, zahlceni přemírou vizuálních vjemů. Také proto je alter ego v jejich portrétech propojeno s výrazovými přesahy expandované malby. Zde je malba slučitelná s jiným médiem, technologií či materiálem ve formě intermediálního vyjádření. Do soutěže se letos přihlásilo cca 50 uchazečů a hlásili se samostatně nebo na základě doporučení svých pedagogů a dalších odborníků. Hodnocení odbornou porotou se provádělo s přihlédnutím k jejich tvorbě zhruba za poslední dva roky, doložené portfoliem. Porota v roce 2022 zasedala v sestavě Václav Hájek (předseda), Tereza Nováková, Jan Gemrot, Vojtěch Horálek, za pořadatele Linda Sedláková (výstavní spolupráce) a Vlasta Čiháková Noshiro (koordinátorka).

V minulých ročnících soutěže byl metodický důraz často kladen buď na užití apropriace nebo na formu strukturální abstrakce. Soutěž 13.ročníku mladé malby 2020 se však již vyznačovala poukázáním na příběh v obraze, v cyklech, kde se děj odvíjel buď na základě osobních vzpomínek, zážitků nebo popisu nějaké skutečné události. Specifikum 14.ročníku soutěže bylo zase trochu odlišné, se společným základem ostře sledované vizuality z informačního, psychologického a sociologického pohledu umění na svět. Letošní 15.ročník soutěže 2022 si zachoval při figurativním zobrazování vizí alternativního portrétu také konfrontační východisko s vizuálním světem informatiky, avšak umělci se k němu postavili již poněkud kritičtěji, v rámci své snahy o autentický, přirozený způsob vyjádření.

Vzhledem k jednotnému tématu a zájmu o jeho celkové vyznění byl zvolen pro výstavu maximálně možný počet 10 finalistů oproti dřívějším ročníkům, jež umožňovaly i protikladný způsob výrazu. Na hodnocení soutěže se však tím nic nezměnilo, neboť autoři předložili i širší dokumentaci své tvorby. Pro další ročníky bude stanoven opět nový tematický okruh.

Pořadatelé soutěže děkují za morální i hmotnou podporu Ministerstvu kultury ČR, Státnímu fondu kultury ČR, Hlavnímu městu Praha, Českým centrům a Gema Art, dále za publicitní spolupráci všem svým mediálním příznivcům.

Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph.D., koordinátorka soutěže a kurátorka Galerie kritiků

Porota 2022: Václav Hájek (předseda), Jan Gemrot, Tereza Nováková, Vojtěch Horálek, Linda K. Sedláková (výstavní spolupráce) a (za pořadatele) Vlasta Čiháková Noshiro



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy 15.Ceny kritiky za mladou malbu 2022 (a vyhlášení cen)