Vernisáž výstavu obrazů Bořivoje Doležala: Krasohled

Do 20.11.2016 bude v Galerii Nová síň, Voršilská 3, Praha 1, přístupná výstava obrazů Bořivoje Doležala: Krasohled.

Bořivoj Doležal je solitérní uměleckou osobností a přestože není zastáncem nějakého kolektivního programu, je již celou řadu let neopomenutelnou součástí brněnské výtvarné scény. V námětech svých počátečních děl osciloval k sebereflexi, ale na přelomu nového tisíciletí nastolil jasný sebeinterpretační program s pohledem do budoucna. Jeho teritoriem se stala abstraktní malba a priorita oblíbených technik se přesunula od měkké pastelové světelné malby do lineární geometricky artikulované olejomalby. Spojovacím prvkem všech umělcových obrazů byl vždy zájem o strukturu a členitost materie, její optické a světelné kvality.

Doležalovy obrazy byly k vidění už v devadesátých letech v brněnských divadlech, kde vystavoval zářivé pastely ukryté pod antireflexním sklem. Tehdy do obrazů vkládal nebo frotážoval předměty, které mu připomínaly minulost –motouzy, hlínu a slámu ze známých míst spjatých s jeho rodovým původem. V obrazech dominovalo magické světlo, zářící z centrálního zdroje a při okrajích formátu se rozplývalo ve tmě. Těmito meditativními náměty se malíř vyrovnával s minulostí, procházel nutnou katarzí, díky které uvolnil a osvobodil své tvůrčí mechanismy potřebné ke zcela abstraktní proměně.

Ta nastala v novém tisíciletí, které přivítal Bořivoj Doležal zcela uvolněnými spontánními olejomalbami s názvem Iluminace. Maloval rozmáchlými gesty na velkoformátová plátna monochromní spirálovitě se vlnící barevně zářivé krouživé křivky, které byly gejzírem radostné volnosti, bezprostřední tvořivosti a objevování. Autor přikročil k jasnější a intenzívnější barevnosti, ve velkých plochách rozvíjel jednoduché téma do nekonečných koberců barevného jiskření. Trochu paradoxní je, že v pastelu jako kresebné technice jej zajímalo světlo, a právě v olejomalbě objevil linii, jako vůdčí vyjadřovací prvek. Linii, která se vlní, krouží ve spirálách, poletuje prostorem a pohybem vyjadřuje emoce. Svoji preferenci linie také slovně vyjádřil později ve svém Manifestu lineární malby, kterou nazývá Lajn-artem.

Následovaly cykly Zahrada s kompozicí rozbitého čtverce, Krasohled s kruhovým formátem a Moře s užitím prvku vlnovky. Poslední téma dominovalo v malířových obrazech po delším pobytu u dcery v Austrálii. Ústředním prvkem těchto kompozic byla krátká makrovlnovka ze svazků rovnoběžných linií vrstvených v ploše. Obrazy spojoval konceptuální řád s přesně stanovenými pravidly, vedoucími k ukáznění linie podle pokynů autora. Určení mantinelů, kam a jak rychle se může linie pohybovat, jakou délku a zakřivení bude sledovat, kolik barevných vrstev se v obrazu bude vyskytovat, v jakém pořadí navzájem, si autor vždy stanovil bez tolerance odchylek hned na počátku práce.

Díla vystavená v Nové Síni představí průřez autorovy produkce z posledních 15 let s důrazem na současnou tvůrčí fázi, kterou představuje téma Ostrov, posunující malířův přednes směrem k uvolnění od geometrického řádu k větší spontaneitě v řazení svazků linií. Také kompozice tolik nerespektuje horizontálně-vertikální osnovu, jako dřív, ale v obraze převládají diagonální směry vedení linie. Malíř využívá nahodilých příležitostí, kdy svazek čar začne připomínat písmeno, to pak dokreslí a diskrétně zalomí do lineární sítě. V olejomalbách na rozdíl od svých kreseb zatím autor nevyjadřuje slovní poselství. Naopak v tužkových kresbách jsou krátká sdělení jako: „…vlna je šíjí moře…“ nebo „…voda je nevěstou všech…“, latinská spojení …in medias res…a podobně. Vlastnímu typu písma, které autor navrhl, dal název Linea.

Novinkou v obrazové ploše je také střídmé použití zlatých metalických odstínů, kterými autor dociluje podobného jiskření, které vzniká při pohledu na vodní živel. Ze tmy prosvítající světélka se mihotají jako jiskérky na vodní hladině pod slunečními paprsky. Voda původně jako vlnovka se staví do konfrontace s pevným tvarem ostře členěného ostrova.

Olejomalby Bořivoje Doležala inklinují k odkazům op-artu, zejména ke grafickému dílu Bridget Riley, která vyjadřuje obdobným geometrickým způsobem světelné a estetické kvality mořské hladiny a jejích optických efektů. Rafinovaným skládáním svazků linií na plátnech vytváří Bořivoj Doležal ve svých obrazech princip moiré zmnožující světelnou proměnlivost a pohybové efekty linií. V barevných vrstvách, které malíř klade na sebe, tak pulsuje život, jeho nekonečnost a proměnlivost, řád i nahodilost, bez které není života, bez které není umění.

Alena Krkošková, červenec 2016