Vernisáž výstav Bottom’s just another floor a Jakub Hájek a František Hanousek: Honour Glands a Veřejný dům – otevřené ateliéry

Do 27. 7. 2025 jsou v Meetfactory, Ke Sklárně 15, Praha 5, přístupné: v hlavní galerii Meetfactory velmi zajímavá skupinová výstava Bottom’s just another floor a v galerii Kostka instalačně hodně náročná výstava Jakuba Hájka a Františka Hanouska: Honour Glands.

V dem vernisáže výstav proběhl též Veřejný dům – otevřené ateliéry Meetfactory. 

Bottom’s just another floor

V době, kterou někdo označuje „příliš pozdním kapitalismem“, jsme zahrnováni přísliby nerušených zážitků – očekáváme hladký tok informací, nepřetržitou konzumpci a nekonečně se rozšiřující horizont technologického pokroku. Namísto ladného pohybu vpřed se však často cítíme být spíš uvízlí na místě, lapeni v absurdních smyčkách. bottom’s just another floor zkoumá tento znepokojivý stav: takřka halucinatorní „zásek“, který dře o lesklý povrch, jenž nám předkládají technokratičtí oligarchové, a nechává nás stát opařené uprostřed bludiště.

Výstava navozuje stav zpomaleného ustrnutí, které přesahuje pouhou nehybnost. Je to výhružná a zároveň přihlouplá repetice připomínající internetový fenomén „backrooms“, kde se každý roh stáčí zpět do téhož strašidelně korporátního ne-místa. Jedná se možná o trefnou metaforu pro neustálé nabízení zdánlivých alternativ k současným strukturám moci, které však často otevírají jen nové dveře do stejného sevření.

Díla kolektivu Total Refusal, Anne de Vries, Jakuba Chomy a Tomi Faison zhmotňují pocit uvíznutí s naléhavostí i potměšilou neúctou, když zdůrazňují rozpory v naší zkušenosti. „Zásek“ má pachuť selhání, protože obnažuje tupost a bezcílnost – je to okamžik jasnosti, která rychle mizí zpět v obvyklém zmatku. Filozof Thomas Nail chápe současný politický a ekonomický systém jako stav „zaseknutí“ v jediném vzorci pohybu, který násilně vnucujeme zbytku světa. Výstava souzní s jeho tezí:

„Netvrdím, že západní civilizace je nepřirozená, protože se zasekla a donutila k tomu i ostatní. Nemoc je stejně přirozená jako zdraví.“

I my se pochopitelně chceme jednou „odseknout“. Ale místo plánování dalšího spekulativního úniku se bottom’s just another floor soustředí na rozkladné tření, k němuž dochází pod zrychlujícím se povrchem. Zveme vás ke vstupu do smyčky, kde každý krok hrozí vést zpět na začátek a kde i naprosté dno může být jen dalším patrem.

Jakub Hájek & František Hanousek: Honour Glands

Výstava autorského dua Jakub Hájek a František Hanousek v Galerii Kostka představuje site specific instalaci navazující na jejich dosavadní společné projekty, ať už v podobě architektonického pojetí kolektivních výstav či vlastních objektů a kreseb. Tvorba Hájka s Hanouskem je charakteristická obsesivně detailním zpracováním použitých materiálů – zejména dřeva, náročně splétaných drátů či do rozsáhlých potrubních či jiných struktur slepovaných tetrapaků – z nichž vytvářejí inspiračně mnohovrstevnatá, hybridizovaná a až absurdně propracovaná díla, jejichž funkce je však divákovi ve všech zahlcujících vrstvách provizornosti a kulisovosti často skrytá.

Oba autoři se však v Galerii Kostka kromě rozsáhlé scénografie zaměří na svou dosud méně akcentovanou kresebnou polohu a v rámci své instalace představí velkoformátové perokresby se schematicky pojatými narativními labyrinty industrializovaných socio-politických struktur.

Galerie Zeď

Po několika letech dochází k obnově site-specific konceptu Galerie Zeď. Exteriérový výstavní projekt se přesunul na dvorek pod dálnicí, který nabízí prostor pro velkoformátové umělecké intervence. Prvním realizovaným projektem v nové lokalitě je malba To feed the hands that feed you pražské ilustrátorky Lucie Lučanské.

Veřejný dům – otevřené ateliéry

Ateliér Františka Hanouska a Jakuba Hájka odhalil proces vzniku jejich výstavy, která běží v Galerii Kostka, otevřený byl ateliér SHAPE+ hudebnice Adely Mede.

Tvorbu rezidentů a rezidentek z Francie, Rumunska, Izraele, Polska, Ukrajiny, Nového Zélandu a Španělska v rámci komentované prohlídky představily kurátorky Tereza Havelková a Kateřina Pencová.