Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Vojtěch Vlk: Vzpomínky na zapomenuté krajiny

Do 4. 3. 2022 je v Mamacoffee, Londýnská 49, Praha 2, přístupná velmi zajímavá výstava fotografií Vojtěcha Vlka: Vzpomínky na zapomenuté krajiny.

Text MgA Petra Hudečka k předchozí Vojtově výstavě Vzpomínek na zapomenuté krajiny:

Fotograf Vojtěch Vlk prezentuje serii fotografií odkazující ke krajině. Fotografií na první pohled neostrých a jaksi rozmazaných, při bližším pohledu však v detailu ostře prokreslených. S podobně zpracovanými fotografiemi jsme se v tvorbě Vojtěcha Vlka již jednou setkali. Bylo to v roce 1998 a tyto fotografie nafotil během své stáže na Bezalel akademii v Jeruzalémě. Tehdy se nám skrze fotografie obyvatel věčného města a jeho zákoutí doslova zjevil rozpohybovaný genius loci tohoto jedinečného místa. Klademe si otázku: Proč se Vojtěch Vlk vrací po tak dlouhé době k tématu pohybu a rozostřených kontur ve svých fotografiích? A proč volí právě krajinu jako scénu pro ztvárnění svých vizí? Vojtěch Vlk je úspěšný portrétní fotograf …. a nebojme se to říci úspěšný komerční fotograf. Je však také zároveň – tvůrce, který má velkou vnitřní potřebu umělecké tvorby.  A nechce se nachat lapit každodenní rutinou komerční ateliérové práce pohybující se v ostrých a vymezených hranicích. Jeho touha a pnutí k uměleckému vyjádření vnitřní krajiny plné imaginace a snů je silnější a přívádí nás na samou hranici neznámého světa, do kterého nám dává skrze své fotografie nahlédnout. Ponořit se do nich a zasnít. Rozpouští ostré hranice reality a my tak můžeme spolu s autorem putovat nově viděnou a objevovanou krajinou imaginace. A je to putování svobodné a nespoutané, protože právě to symbolizuje pohyb ve Vlkových fotografiích. Svobodu vnitřní na cestách své duše, která objevuje nové světy a zároveň svobodu vnější – fyzickou, která ho provází na jeho častých cestách po celém světě. V průběhu tvorby tohoto souboru začal objevovat malířskost svých fotografických vizí. To dává jeho souboru nový, další rozměr. Při pohledu na jeho fotografie se nám vybaví malby impresionistických mistrů a jejich zářivá světelnost, zároveń můžeme vidět krajiny imaginativní či surrealistické Josefa Šímy a krajiny energetické Karla Malicha. To zasazuje tvorbu Vojtěcha Vlka do širšího kontextu  českého výtvarného umění a přidává hodnotu jeho děl.

Podívejme se na technickou stránku jeho fotografií: Vojtěch Vlk používá k vytváření fotografického obrazu digitální aparát Nikon s rozlišením 36 Mpx. Tento přístroj a jeho funkce se snaží využít kreativním způsobem. Fotoaparát má funkci HDR ( high dynamic range ).

Tato funkce je určená pro fotografie pořízené ze stativu a umožňuje sloučit dohromady dva snímky zhotovené bezprostředně po sobě. Vojtěch Vlk odhodil stativ a inovativně začal používat tuto funkci během pohybu a výsledkem jsou nové obrazy magickým způsobem kombinující plochy meditativně rozostřené s malířsky prokreslenými detaily.

Dostává se tak „za filosofii fotografie“ přesně v intencích Viléma Flussera, kdy se nenechává „zotročit“ Automatem – fotoaparátem a jeho funkcemi, ale naopak je přetváří uvnitř Aparátu, inovuje a využívá ve prospěch svého uměleckého záměru, který zřetelně rezonuje s jeho vnitřním přesvědčením a touhou.

MgA Petr Hudeček



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Vojtěch Vlk: Vzpomínky na zapomenuté krajiny