Vernisáž Vladimír Kopecký: Existence!

Do 25. 11. 2025 můžete v Galerii Havelka, Martinská 4, Praha 1, a vedlejším evangelickém Kostele sv. Martina ve zdi, Martinská 8, zhlédnout velmi zajímavou a krásnou výstavu známého umělce Vladimíra Kopeckého: Existence!

Otevření kostela sv. Martina ve zdi
4.11. — 6.11. 14:00 — 17:00 hod
11.11. — 13.11. 14:00 — 17:00 hod
18.11. — 20.11. 14:00 — 17:00 hod
25.11. 14:00 — 17:00 hod

Výstava prof. Kopeckého představí sérii nových obrazů vytvořených během letošního léta v ateliéru v západních Čechách. Probíhá v Galerii Havelka a kostele sv. Martina ve zdi ku příležitosti nadcházejících narozenin.

Kurátorka: Vendula Fremlová

Vladimír Kopecký (*26. listopadu 1931, Svojanov) je český malíř, grafik, sklářský výtvarník a vysokoškolský profesor. Od roku 1990 do roku 2008 byl vedoucím Ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

….

Rozhovor mezi kurátorkou výstavy Vendulou Fremlovou a prof. Vladimírem Kopeckým:
„…nic neexistuje, co by mi mělo bránit ve vyjádření neznáma, které chci obnažit.“

V Galerii Havelka a v kostele sv. Martina ve zdi představujete soubor svých nejnovějších maleb. V nich pracujete s tiskem na plátno – jedná se o výřezy a zvětšeniny části Vašich starších obrazů nebo serigrafií, přes které následně malujete či lijete akrylovou barvu. Kdy jste k tomuto principu sáhnul poprvé?

V roce 1967 jsem se při práci do architektury pro hotel Olympik v náhlém osvícení rozhodl udělat z onoho návrhu samostatný obraz. To byl začátek různých úprav a nového použití mých děl.

Tím, že na tento tištěný a zvětšený výřez obrazu dále malujete, vytváříte různé vrstvy. Je zde vrstva původního uměleckého díla (malby, kresby, grafiky), vrstva tisku na plátně (tedy detail, zvětšenina, jiná perspektiva) a ve finále přemalovaný tisk. Co pro vás toto „vrstvení“ znamená? A měníte nebo posouváte tím „auru“ originálního uměleckého díla, nebo s podobnými termíny dnes již nelze operovat?

„Vrstvením“ jsem si rozšířil škálu prostředků výtvarného usilování, nic neexistuje, co by mi mělo bránit ve vyjádření neznáma, které chci obnažit. Zatím nevím, co k tomu jiného ještě dodat.

Nedá se tento postup srovnat s Vašimi malbami na linoleum? – I lino poskytuje podkladový rastr či vzor, který umělce může někam směřovat, vést. Marie Blabolilová o použití linolea v jejích obrazech řekla: „Lina mi dávají barevnou škálu, nemusím dlouze přemýšlet, lino se poddá, lino mi pomáhá, baví mě…“ Jak to vnímáte Vy?

V tom roce 1967 jsme doma vyměňovali podlahu a já jsem staré linoleum využil jako podklad pro obraz, další linolea jsem kupoval již nová. Mařenka Blabolilová viděla u mne v ateliéru v Praze moje obrazy na linoleu a začala linoleum používat svým poetickým viděním. Ve mně linoleum evokovalo spíše chtivost a zmar.

Konkrétně v přemalovaných tiscích serigrafií dohromady slučujete své dva malířské protipóly – jak geometricky přesnou linii a stavbu obrazu, tak i expresivní malbu s explozí barev. Co toto spojení sděluje? Že jedno by neexistovalo bez druhého: racionalita a emotivnost; kázeň, odstup a expresivita či senzualita?

Tak nějak; bez dne není noci, bez rámusu není klid.

Výše zmíněná protilehlost malířských přístupů (které ale s lehkostí slučujete a fúzujete) mě přivádí k úvaze a dotazu, jak se sám na svoje malby díváte? Preferujete pohled zblízka, nebo s odstupem, kdy má malíř či divák možnost vidět obraz celý a tím si i udržet vlastní pohled pod kontrolou, distanc od obrazu a jeho působení?

Já jsem se na obrazy díval vždycky hodně zblízka, měl jsem potěšení z toho, jak je to namalováno. Stávalo se, že mne kustodi od obrazů vyháněli. Na svoje obrazy se dívám ze všech aspektů.

Ve Vašich malbách se objevuje motiv kříže. Samozřejmě že setkání vertikály a horizontály je jedním ze vzrušujících momentů a vizuálních zážitků světa kolem nás, je to vlastně struktura lidské figury, současně základ konstrukce či architektury, a tím potažmo i řádu, jímž může být i víra a náboženství. Jaké významové souvislosti a konotace pro Vás osobně motiv kříže přináší?

Kříž je velmi působivý kompoziční prvek, křesťanské církve mu v jeho historii dodaly všeobecnou platnost. Zajímalo by mne, s jakou naléhavostí a přesvědčivostí by na nás působilo výtvarné zobrazení Kristovy smrti, pokud by byl Ježíš Kristus oběšen.

Vaše energie a produktivita ohromuje diváckou obec napříč generacemi. Jaký je Váš denní rytmus? Kdy a jak často malujete? A co pro Vás malba znamenala před lety a co znamená dnes? Změnilo se s postupujícím věkem na Vašem vnímání malby něco? Jaká je souvislost mezi tvorbou a věkem?

Vždycky jsem rád maloval a to platí i v dnešní době.

Rozhovor probíhal korespondenčně.

© Galerie Havelka