Vernisáž Vladimír Kiseljov a Pavel Ziegler: Tělo duše

Vladimír Kiseljov
Malíř, performer, scénograf, režisér a spisovatel.
www.vladimirkiseljov.com

Absolvent Kunstuniversität Graz, SŠUŘ Brno a JAMU Brno.

Zrealizoval již přes 100 samostatných výstav maleb – také na International Biennale of Modern Art ve Florencii, Prague Quadriennale 2015 (největší mezinárodní výstavě scénografie), v Berlíně, Vídni, Lipsku, Edinburghu, Kodani, Mnichově, Linzi, 3x v Praze v Galerii kritiků, v Brně ve Wannieck a Richard Adam Gallery aj.

Věnuje se také tvorbě nástěnných maleb (v roce 2015 namaloval největší nástěnnou malbu v ČR o ploše 600m2 v Tišnově u Brna). Další jeho nástěnné malby jsou ve Florencii, Kodani, Edinburghu, Praze aj.

V roce 2018 byl vyznamenán cenou „Goldene W“ za svou uměleckou a vědeckou činnost spojenou s dílem Richarda Wagnera.

V roce 2018 se s týmem Macl+Luňáková zúčastnil mezinárodního divadelního festivalu v Casablance v Maroku s malířskou performance s projekcí, získána cena za interakci.

Napsal a vydal dvě knihy se svými malbami a textem – Mystéria Richarda Wagnera v obrazech (2013) a Mystéria vepsaná ve tvářích (2019).

Expresivní obrazy Vladimíra Kiseljova vyjadřují jeho synestetické vnímání světa – autor vnímá hudbu a všechny vjemy barevně a svými obrazy tedy vzácně propojuje všechny smysly diváka – barvy, filosofický význam, hudbu, pohyb, prostor a čas.

Je autorem vlastního výtvarného směru – Synestetismu.

Unikátní malířsko-hudební performance realizuje s vynikajícími hudebníky (Hansjörg Albrecht, Milan Al Ashab, Michael Bártek, Eduard Šístek, Ludmila Pavlová, Petr Kolař, Jaroslav Svěcený, Jan Ryant Dřízal aj.)

Výstavy mu kurátorsky uváděli Martin Dostál, Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph.D., Aleš Seifert, Alena Ochepovsky Bartková, Jiří Tichý a další.

 

Pavel Ziegler
www.pavelziegler.com

Pavel je vizuální vypravěč. Základními pilíři jeho inspirace jsou italský pop-art z druhé poloviny dvacátého století a cesty Afrikou. Častý motiv v jeho tvorbě se opírá o náboženský a mystický symbolismus. Vyhledává světlo a barvy v jejich čistých podobách, které ve své tvorbě zvýrazňuje formou světelného a barevného kontrastu. Tématem tvorby je odosobnění se od iluzorního jednotlivce, k čemu používá unikátní výklad barevné teorie a čistotu obrazu. K jeho nejtechničtějším pracím patří zachyceni času přímo v hledáčku pomocí důmyslného využiti umělého osvětleni. Nebráni se však ani výrazné digitální manipulaci scén, barev, či různým kolážovým technikám. Fotografie je nástrojem vyjádření, a ne finálním produktem. Jeho díla nabývají holistickou podobu až v momentě, kdy jsou vytisknuté na plátno v monumentálním rozměru, vybavené adekvátním rámem a zkoumané samotným divákem.

 

Procesem tvorby je pro Pavla Zieglera důmyslná příprava: Zrod nápadu, sepsání scénáře, výběr modelu, potřebných rekvizit a kreativního týmu. Během samotného focení spoléhá na svou přípravu a pozoruje, jak se před ním dílo rozvíjí / žije vlastním životem. Nechává na sebe působit tvůrčí atmosféru a zaznamenává vývoj původního scénáře. K originální tezi se vrací při zpracovávání fotografií. Během post-procesu – vyvolávání a upravování fotografií – jeho originální vize opět vystupuje na povrch. Svou tvorbu využívá jako komunikační kanál, resp. nástroj komunikace s divákem; výsledná díla jsou zdánlivě prázdná a odosobněná, nabádají diváka, aby do nich vstoupil a dotvořil je svým vlastním pohledem.