Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž velké výstavy V umění volnost – 160 let Umělecké besedy

4. 12.-29. 2. / Clam-Gallasův palác / Malba

Do 29. 2. 2024 je v Clam – Gallasově paláci, Husova 20, Praha 1, přístupná krásná a rozsáhlá výstava V umění volnost – 160 let Umělecké besedy.

Umělecká beseda, která je nejstarším českým uměleckým spolkem, slaví 160 let od svého založení. U příležitosti jejího výročí připravilo Muzeum Města Prahy spolkovou výstavu členů tohoto odboru ve zrekonstruovaných prostorách Clam-Gallasova paláce. Výstava V umění volnost prostřednictvím více než 130 děl od 58 výtvarníků nastíní, jakou cestu Umělecká beseda za dobu více než stoletého fungování urazila. Zastoupeno je vizuální umění za posledních dvacet let odboru v celé své šíři, od klasické malby přes grafiku či keramiku až po konceptuálně komponované práce. Tvorbu Umělecké besedy si lze prohlédnout od 5. prosince do 29. února příštího roku, navíc v krásných barokních prostorách Clam-Gallasova paláce.

Cílem bylo ukázat, že barokní palác nemusí sloužit pouze k ukázkám barokního umění. „Moderní umění a barokní palác se ve své rozmanitosti doplňují a krásně spolu korespondují,“ vysvětluje Ivo Macek ředitel Muzea Města Prahy.

V umění volnost“ je ideou, kterou vetkli zakladatelé Umělecké besedy v roce 1863 do štítu spolku. Znamená ideu otevřenosti i připravenosti k tvůrčí konfrontaci napříč uměleckými a filozofickými názory. A značí také propojení mezi uměním slova, hudbou a vizuální tvorbou. Založením spolku daly tehdejší přední osobnosti umění i kulturně-společenského života najevo ctižádost propojit dění na české umělecké scéně s evropskými trendy. K vrcholům činnosti Umělecké besedy patří doba tzv. generace Národního divadla a meziválečná léta. Ve své historii je spojena s osobnostmi jako byli skladatelé Bedřich Smetana a Antonín Dvořák, dvojice Voskovec a Werich či dirigent Václav Talich. Výtvarný odbor se pyšnil jmény Josefa Mánesa, Jana Zrzavého či Kamila Lhotáka. Literární tvorbu zastupovali Neruda, Vrchlický i Kainar. Myšlenka Umělecké besedy přetrvala přiškrcování činnosti po únoru 1948, a dokonce rozpuštění v době normalizace. Obnovení spolku po listopadu 1989 ukázalo, že „v umění volnost“ je ideou přitažlivou rovněž pro mladší generace, jak dokládá i spolková výstava v Clam-Gallasově paláci.

V čem je tato idea nosná dnes? A v čem je tvorba současných členů Umělecké besedy jiná? Reprezentativní expozice představuje především současnou tvorbu členů výtvarného odboru, v níž se odráží nejširší spektrum soudobých uměleckých směrů. Přehlídku obohacují historické reminiscence a klíčové fenomény z dějin Umělecké besedy, jak se projevovaly nejen v dílech členů výtvarného, hudebního a literárního odboru tohoto spolku, ale i v kulturně společenském utváření naší vlasti. Tichá emancipace nejen umělecké, ale v podstatě celé kulturní veřejnosti od oficiálního směřování nastaveného politickým prizmatem se odráží v genezi Umělecké besedy od počátku až do současnosti. V duchu proklamované otevřenosti představuje výstava široké spektrum současných děl 58 autorů od soch přes klasickou malbu, kresbu, grafickou tvorbu, koláže, keramiku, textilní tvorbu až po konceptuálně komponované práce.

„Ve výstavě se návštěvníci setkají s díly významných současných autorek a autorů, kterými jsou například fotograf Jindřich Štreit, sochařka Šárka Radová, malíř Miloš Šejn, sochař Jan Hendrych či sklář Pavel Trnka. To je ovšem jen zlomek jmen v expozici zastoupených. Přehlídku provází rovněž hudební ukázky z děl členů Hudebního odboru Umělecké besedy. Akcentován je i odbor literární a pomocí filmových záznamů a fotografií i spolkový život napříč odbory a desetiletími existence Umělecké besedy. Současnou tvorbu ovlivnily předchozí generace, což je i jeden z momentů, který byl pro výstavu nosný. Chceme poukázat nejen na současnost, ale přiblížit i kontinuitu, propojení a vazby, které vycházejí z historických souvislostí,“ přibližuje koncept výstavy její kurátorka Lenka Stolárová z Muzea města Prahy.

Vstupenku je možné zakoupit samostatně, nebo společně s prohlídkou reprezentativního patra nedávno rekonstruovaného Clam-Gallasova paláce, jenž je jednou z vrcholných staveb pražské barokní architektury. Výstavu rovněž doprovází bohatý program, připravený ve spolupráci s členy Umělecké besedy. Zahrnuje komentované prohlídky, workshopy, večery autorského čtení a koncerty.

Muzeum Města Prahy na začátku příštího roku zorganizuje v Clam-Gallasově paláci barokní ples. „V ostatních objektech připravujeme revitalizaci expozice Praha za Karla IV., k jejíž nové podobě využijeme návštěvnická data a zpětné vazby lidí, kteří výstavu již viděli. Dále budeme rekonstruovat Mullerovu vilu, připravujeme architektonickou studii na Desfourský palác u Masarykova nádraží. A v neposlední řadě chceme znovuotevřít hlavní budovu na Florenci, která se dlouhodobě rekonstruuje,“ dodává ředitel Ivo Macek.

Web a vstupenky: www.muzeumprahy.cz

Facebook: www.facebook.com/muzeumprahy

Instagram: www.instagram.com/muzeumprahy



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž velké výstavy V umění volnost – 160 let Umělecké besedy