Vernisáž velké výstavy Protisvěty Ladislava Fukse

Do 31. 10. 2023 je v Letohrádku hvězda, obora Hvězda, Praha 6, přístupná velmi zajímavá a rozsáhlá výstava Protisvěty Ladislava Fukse.

Hlavní letošní výstavou Muzea literatury / Památníku národního písemnictví jsou Protisvěty Ladislava Fukse (21. 6. – 31. 10. 2023). K připomínce výročí narození jednoho z nejoceňovanějších českých beletristů druhé poloviny minulého století se dvě patra letohrádku Hvězda proměnila ve scénicky komponovanou výstavu, která má za cíl přiblížit jeho dílo i současným čtenářům.

„Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách,“ napsal Ladislav Fuks ve svých pamětech. „Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já.“ Kurátorka výstavy Michaela Kuthanová z Literárního archivu Památníku národního písemnictví nečekala sto let od vydání Fuksovy prvotiny Pan Theodor Mundstock, která tehdy čtyřicetiletého debutanta světově proslavila, ale využila sto let od spisovatelova narození (24. září 1923). V několika tematických celcích nabízí metaforický pohled do autorovy mysli. Zajímá se tudíž jak o to, jaký byl autor sám, tak o jeho tvorbu, v níž se Fuks snažil beze stopy zmizet. Jednotlivé části výstavy nesou názvy: Pod hvězdou Davidovou, Tváře zla, Myši a morčata, Úzkost osamění, Svět jako muzeum a Zrcadla.

K prezentaci tématu výstava využívá různých audiovizuálních médií. V jedné místnosti může návštěvník vstupovat do kokonů se zvukovými záznamy autorových textů. V další sleduje dvě verze snímku Spalovač mrtvol, skutečnou a deformovanou, podobně jako se psychika člověka mění pod tlakem tíživé doby, což bylo jedno z Fuksových ústředních témat.

Ladislav Fuks si svůj malý byt v Praze-Dejvicích přetvořil v ornamentální kabinet kuriozit. K tomu odkazuje místnost plná nábytku částečně zabaleného do Fuksových textů doplněná vydáními jeho knih. Zazní také úryvky italských oper, které si Fuks pouštěl doma z kazetového magnetofonu. Jeho původní pracovnu může návštěvník prozkoumat z běžícího videozáznamu.

V jiné místnosti sarkofágy připomínající rakve vyjevují soubory kuriozit evokujících knihu Myši Natálie Mooshaberové. Jedním z překvapení výstavy je soubor groteskních moduritových figurek, pravděpodobně vyrobených spisovatelem. Nechybí ani ukázky z jeho rukopisů či pracovních poznámek.

Celou výstavou, jejíž architekturu vytvořil atelier MCA (Pavla Melková, Miroslav Cikán) a grafiku Robert V. Novák, se pak vine Fuksův oblíbený motiv zrcadel a zrcadlení.

K výstavě vychází stejnojmenný katalog s bohatým obrazovým doprovodem, reprintem některých dobových rozhovorů a s texty od Erika Gilka, Ley Mohylové a Michaely Kuthanové.