Vernisáž velké výstavy Osvobozená plastika: Jaroslav Róna a jeho žáci

Do 6. 4. 2025 je v galerii Portheimka, Štefánikova 12, Praha 5, přístupná velmi zajímavá a rozsáhlá výstava Osvobozená plastika: Jaroslav Róna a jeho žáci.

Komentovaná prohlídka za účasti kurátorů výstavy Kristýny Jirátové a Petra Hájka a umělců Matěje Hájka, Tomáše Skály a dalších a křest katalogu: čtvrtek 3. dubna 2025 od 19:00.

Třetí výstava z cyklu výstav „Pedagog a jeho žáci“, které v Galerii Portheimka mapují terén současného vizuálního umění skrze gravitaci výrazných postav vedoucích malířských a sochařských ateliérů na pražské AVU, kteří v nedávné době ukončili svoji dlouholetou pedagogickou činnost (Rittstein, Petrbok, Róna).

Třetí výstavou z tohoto cyklu je výstava ateliéru Socha 1 vedeného Jaroslavem Rónou a asistentem Michalem Cimalou.

Na výstavě se představují tito autoři: Jaroslav Róna, Michal Cimala, Ondřej Oliva, Barbora Klaška, Kateřina Komm, Kristina Vesková, Raissa Angeli, Barbora Vovsová, Simona Krausová SIKRA,Josefína Jonášová, Miriam Kaminská, Sylva Březnová Koloska, Tomáš Skála, Kateřina Predková, Róbert Palúch, Vojtěch Trocha, Pavlína Kvita, Magdalena Roztočilová, Matěj Hájek, Jiří Žák, Matouš Vepřek a Richard Seneši.

Tvůrčí cesta sochařova většinou začíná od samotného základu, ze země, tedy od hlíny. V zemi se skrývá prvopočátek uměleckého vývoje, hlína je prvotním materiálem, z něhož lidské ruce začaly tvarovat hmotu. Když v roce 2006 nastoupil na vedoucí místo sochařského ateliéru na pražské Akademii výtvarných umění sochař a malíř Jaroslav Róna, rozhodl se následovat linii počátků člověka a způsob své výuky založil na promyšleném systému úkolů, z nichž prvním byla tvorba hliněné nádoby. Již z tohoto – pro někoho možná příliš konzervativního – zadání vznikaly až překvapivě originální a krásná díla a pro mnohé tehdejší studenty práce s hlínou dodnes zůstává nejmilejší fází jejich tvůrčího procesu. Vedle modelování kladl Róna také velký důraz na kresbu. Nezřídka se stávalo, že si do svého ateliéru vybral zájemce hlásícího se původně do ateliéru kresby, neboť byl přesvědčen, že ten, kdo umí kreslit, má dobrý předpoklad i k sochařské tvorbě. V rámci jeho výuky měla své místo také malba, mnozí z absolventů sochařského ateliéru se tak dnes podobně jako jejich profesor věnují více uměleckým médiím.

Důležitou součástí Rónova ateliéru bylo také zaměření na sochu do veřejného prostoru. Jako další úkoly si tak učitel pro své žáky vymyslel například návrh pomníku významné události dle vlastního výběru, bránu do města, které mohlo být vymyšlené, či kašnu nebo nějaký vodní prvek zasazený na konkrétní místo. Jindy si žáci měli najít studenta architektury a doplnit jeho projekt vhodným sochařským dílem. Takovými úkoly se snažil Róna vést studenty především ke svobodnému uvažování, k čemuž přispívala i méně konkrétní zadání, jako byla například tvorba plastiky dle libovolného předmětu nalezeného po cestě z domova do školy. Se stálým vědomím všech uměleckých a historických hodnot a na pozadí dobových vlivů byla smyslem tohoto přístupu improvizace, uvolnění, zbavení se svazujících limitů a hranic. Cílem Rónovy výuky během jeho osmiletého vedení ateliéru byla „osvobozená plastika“.

Počínaje druhým rokem Rónova působení na AVU se jeho asistentem v sochařském ateliéru stal sochař a designér Michal Cimala, který svou energií a živelností otevřel studentům další umělecké a názorové dimenze. Tento sehraný tandem pak ve vyváženém poměru učitelského vedení a volnosti formoval individuální talenty svých žáků a doprovázel je na jejich cestách za rozmanitými (nejen) sochařskými projevy. Díky jejich schopnosti rozpoznání talentů a naprosté absenci jakýchkoliv předsudků, které s sebou sochařské řemeslo může nést, se dnes na české umělecké scéně pohybuje vedle kvalitních sochařů také nebývale velké množství velmi výrazných sochařek. Díla umělkyň a umělců z Rónova ateliéru dnes tvoří součást významných sbírek a jejich tvorba je uznávána nejen na poli ateliérovém, ale také díky realizacím ve veřejném prostoru. Výstava Osvobozená plastika v Galerii Portheimka navazuje na cyklus výstav „Pedagog a jeho žáci“; a vedle vybraných děl Róny a Cimaly představuje starší i zcela aktuální tvorbu dvacítky absolventů tohoto legendárního ateliéru.

Kurátoři výstavy: Kristýna Jirátová a Petr Hájek
Grafika výstavy: Eva Hanzalová

Výstava se koná pod záštitou radního pro kulturu m. č. Praha 5 pana Lukáše Herolda.