Vernisáž velké výstavy Ondřej Sekora – známý i neznámý

Do 21. 5. 2023 je ve Vile Pellé, Pelléova 10, Praha 6, přístupná ve všech 3 patrech velmi zajímavá, rozsáhlá a krásná výstava Ondřej Sekora – známý i neznámý.

Ferda Mravenec slaví devadesátiny; výstava ve Ville Pellé připomene jeho tvůrce Ondřeje Sekoru

Před devadesáti lety otiskly Lidové noviny první epizodu obrázkového seriálu Ferda Mravenec. Autora legendární komiksové postavičky, českého spisovatele, novináře, kreslíře a ilustrátora knih pro děti Ondřeje Sekoru při té příležitosti připomene výstava v pražské Galerii Villa Pellé. Jejím základem jsou originály Sekorových slavných i méně známých knižních ilustrací, jeho novinové kresby a karikatury, ale i loutky vytvořené podle Sekorových návrhů. „Ondřej Sekora je několika generacím čtenářů znám především jako ilustrátor a kreslíř. Knížky s legendární postavou Ferdy Mravence a jeho přátel jsou zastoupeny ve většině rodinných knihoven, známé jsou i filmové adaptace. Přesto jsme chtěli Sekorovo dílo představit nově a současně s použitím interaktivních prvků tak, aby byla naše výstava zajímavá pro malé návštěvníky i jejich prarodiče. S tímto typem výstav máme u nás v galerii bohaté zkušenosti a pevně věřím, že vzbudí zájem u laické i odborné veřejnosti. K vidění totiž budou vedle Sekorovy ikonické tvorby i jeho takřka neznámá díla,“ říká Vladana Rýdlová, ředitelka Galerie Villa Pellé. 

Vizuálně atraktivní a informacemi nabitá podívaná pro všechny generace vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a obsahuje výpůjčky z bohatých fondů několika sbírkotvorných institucí, ale i od soukromých sběratelů. Výstava reflektuje všechny důležité autorské polohy Ondřeje Sekory, který nezanechal stopu jen v dějinách české žurnalistiky a literatury pro děti a mládež, ale i v oblastech sportu, divadla, audiovizuálních médií a komiksu. Návštěvníci Villy Pellé se tak mohou těšit na Sekorovy ilustrace s ikonickou postavu sympatického mravence s červenou puntíkovanou mašlí kolem krku, ale i na dokumenty vztahujícími se k jeho dalšímu novinářskému působení. Překvapivé jsou ukázky scénografických projektů a také Sekorova soukromá malířská tvorba, jejíž nejzajímavější část byla inspirována dílem francouzského výtvarníka Henriho Rousseaua. Sekoru představí kurátor výstavy Tomáš Prokůpek, původem architekt, který v současnosti působí jako badatel a historik v oblasti československé komiksové tvorby a vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně. Podle svých slov to bylo právě v Moravském zemskému muzeu, kde dostal na starosti Sekorovu pozůstalost a měl možnost tak důkladně proniknut do jeho tvorby. „Sekorova všestrannost vždy poněkud komplikovala plné docenění jeho díla. V každé umělecké disciplíně byl vnímán trochu jako vetřelec, mezi literáty jako píšící výtvarník, mezi výtvarníky jako kreslící literát a dost podobně i v dalších oborech,“ zamýšlí se Tomáš Prokůpek a dodává: „Chceme ukázat jak Sekorovu povědomou tvář, tak připomenout polohy, které jsou stále známé spíše jen specialistům na dané oblasti.“

Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899 v Králově Poli, dnes městské části Brna. V roce 1918 byl odveden jako jednoroční dobrovolník do rakouské armády. Po válce studoval práva v Brně, ale studia nedokončil a v roce 1921 nastoupil do brněnské redakce Lidových novin, kam přispíval karikaturami, kresleným humorem, obrázkovými seriály, ale i sportovními reportážemi. V letech 1923–1924 působil jako zahraniční dopisovatel v Paříži, odkud referoval o dění na letní i zimní olympiádě, a v roce 1927 absolvoval jako reportér v doprovodném voze slavnou Tour de France. Vřelý vztah ke sportu ho přivedl také k ragby, jako první přeložil jeho pravidla, trénoval několik týmů a působil také jako rozhodčí. V Paříži, kde pobýval i v letech 1927–1928, navštěvoval rovněž výtvarné kurzy v akademii na Montparnassu a na přelomu 20. a 30. let vytvořil první cyklus olejů a pastelů inspirovaných Henrim Rousseauem.

Sekorův obrázkový seriál Ferda Mravenec začal v Lidových novinách vycházet 1. ledna 1933. Původní komiksy obsahovaly i dosti drastické válečné scény a teprve v jejich následné prozaické úpravě získal Ferda svou definitivní podobu, která je dětem dodnes blízká. Úspěch knížek s Ferdou Mravencem mu otevřel dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem a filmem. V letech 1941-1942 byl ve filmových ateliérech ve Zlíně v režii Hermíny Týrlové natočen první filmový Ferda Mravenec. V té době už byl Ondřej Sekora bez práce, výpověď z Lidových novin dostal kvůli židovskému původu své druhé manželky Ludmily Roubíčkové a sám byl na konci války internován v pracovním táboře. Po okupaci spoluzakládal satirický týdeník Dikobraz a v časopise Mateřídouška se vrátil k obrázkovému seriálu o Ferdovi. Od počátku 50. let byl ve svobodném povolání a věnoval se především knižní tvorbě. V roce 1964 prodělal mozkovou mrtvici, která ukončila jeho umělecké aktivity. Zemřel 4. července 1967.

www.villapelle.cz     ⎟ FCB  ⎟  INSTA ⎟