Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž velké výstavy Archa Noemova

Zhruba do 31.10.2018 (podle termínu ukončení rekonstrukce hlavní budovy NM) bude v Nové budově Národního Muzea, Vinohradská 1, Praha 1, ve 4.patře, otevřena rozsáhlá a zajímavá výstava Archa Noemova. Ve zkušebním režimu do 30.8.2015 platí pro návštěvu expozice některá zvláštní pravidla (na konci textu).

Národní muzeum otevírá ve své Nové budově novou přírodovědeckou expozici Archa Noemova, která uvádí návštěvníky do fascinujícího světa živočišné říše. Setkávat se tak mohou s oblíbenými zvířecími exponáty, dříve vystavenými v Historické budově Národního muzea, která nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Zblízka si mohou opět prohlédnout například ledního medvěda Alíka z pražské ZOO, losa evropského, který je považovaný za jednoho z prvních losů na našem území po několika stech letech, nebo prase savanové, jež bylo vystaveno na africké výstavě dr. Emila Holuba už v roce 1892. Dočasně je k vidění i velmi vzácný exponát dnes již vyhynulého vakovlka. Expozice provede návštěvníky přes soutěsky a horské vrcholy, po ostrovech Karibiku či Madagaskaru, tajuplným podmořským světem, severskými pastvinami i dalšími kouty naší planety, které obývají nebo obývali nejrůznější tvorové.

Nová přírodovědecká expozice Národního muzea Archa Noemova seznamuje návštěvníky s pozoruhodným světem živočichů, kteří obývají nebo obývali naši planetu. Návštěvníci tak při procházení Archy potkají mimo jiné ledního medvěda Alíka na ledové kře, lva, zebru, hyenu a krokodýla kráčející vedle sebe bok po boku, supy na skalisku číhající na svou kořist nebo losa evropského, bizona amerického či vlka. Pod mořskou hladinou pak kolem nich bude kroužit žralok, prohlédnout si budou moci zblízka karetu, plachetníka, několikasetkilogramového kanice nebo velkého pilouna. Nechybí ani krása lastur mořských měkkýšů nebo zářivé barvy křídel tropických motýlů. Živočišné druhy nejsou na zemském povrchu rozšířeny nahodile, a proto je i expozice rozdělena podle takzvaných zoogeografických oblastí, aby návštěvník získal základní představu o charakteru rozšíření a druhové rozmanitosti zvířat na Zemi i problematice ochrany životního prostředí zvířat v různých částech světa. Zoologické exponáty doplňuje několik interaktivních prvků, díky kterým se zájemci vydají na cestu po národních parcích Evropy nebo pomocí otáčivé zeměkoule prozkoumají naši planetu a seznámí se s pojmy jako biodiverzita či biomy.
„S uzavřením Historické budovy Národního muzea ztratili návštěvníci možnost obdivovat krásu a bohatství našich přírodovědeckých sbírek. Jsem rád, že s expozicí Archa Noemova do Prahy nejen vracíme prezentaci přírodních věd, ale též ukazujeme nový a moderní styl tvorby našich výstav a expozic, jako jistou „ochutnávku“ toho, na co se naši návštěvníci mohou těšit po ukončení rekonstrukce Národního muzea,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Čeká nás další potopa?
Expozice Archa Noemova si současně všímá i aktuálních otázek ohrožení a ochrany celé světové fauny. Symbolický název i pojetí expozice upozorňují na skutečnost, že svět zvířat dnes stojí před novou „potopou“, snad horší, než byla ta biblická. Celou Zemi zaplavuje vlna lidské populace, která dosud nebývalým způsobem devastuje původní přírodu.
„Expozice Archa Noemova v plné šíři představuje pozoruhodnou rozmanitost živočišného světa na Zemi. Navíc však upozorňuje na alarmující skutečnost, že člověk, který krásu a pestrost přírody na jedné straně obdivuje, současně přírodu kolem sebe bezohledně využívá a devastuje. Jako celek se tak lidstvo dosud stále chová v duchu slov „po nás potopa“ a jen pomalu a v mnoha případech již pozdě si začíná uvědomovat, že se všemi těmi rozličnými rostlinami a živočichy stojí na stejné „lodi“ a spolu s nimi vzdoruje oné ničivé „potopě“, kterou sám rozpoutal,“ dodává komisař výstavy Radek Šanda.

Jedinečná příležitost spatřit vakovlka a postupně i některé z dalších vyhubených živočichů!
V muzejních depozitářích jsou pečlivě opatrovány i poslední dokladové exempláře celosvětově vyhubených druhů. Tyto sbírkové předměty patří k nejcennějšímu materiálu, jaký lze v muzeích nalézt. Mají ohromnou vědeckou hodnotu a pro svou nenahraditelnost se téměř nikdy nevystavují veřejnosti. V zoologické sbírce Národního muzea je zastoupeno celkem 13 druhů zcela vyhubených obratlovců. Díky nové expozici si tak návštěvníci mohou prohlédnout živočichy, kteří již z přírody navždy vymizeli. V prvních šesti měsících bude k vidění největší dravý vačnatec vakovlk, který patří mezi nejznámější vyhubená zvířata vůbec. Následně ho vystřídají například alka velká, nelétavý pták vyhubený v 19. století, nebo plaz velescink kapverdský, který naši planetu obýval ještě na začátku 20. století.
Vymírání živočišných druhů nesouviselo však v historii planety Země pouze s činností člověka, jak ilustruje model kostry Amargasaura, který bude vystaven po celou dobu konání expozice.

Národní muzeum připravilo k nové expozici zajímavý doprovodný program
Na každý měsíc připravilo Národní muzeum několik komentovaných prohlídek určených pro dospělé i děti, kde se dozvědí více o vystavených exponátech i celé živočišné říši. Návštěvníci se mohou těšit také na cyklus přednášek zaměřených na faunu a flóru tropické jižní Ameriky (11. 6. 2015), tasmánskou přírodu, jejímž symbolem je legendární vakovlk (24. 9. 2015), nebo ochranu biodiverzity hub České republiky (26. 11. 2015).
Pro malé návštěvníky přichystalo Národní muzeum speciální dětskou linku, kterou je provede veselý racek chechtavý. S tímto netradičním průvodcem se potkají přímo v expozici na komiksových stripech i na pracovních listech. Navštívit mohou také dětský koutek, kde se díky interaktivním prvkům seznámí s napínavým příběhem Noema. Součástí je i zábavná hra inspirovaná plavbou Noema a jeho záchranou zvířat, kterou dětský kapitán ovládá pravým lodním kormidlem. Rodiny s dětmi se mohou těšit i na zábavné odpoledne z cyklu Aspoň na víkend, kde se tentokrát seznámí se zajímavostmi, které nabízí příroda, dozví se, jak pracuje přírodovědec v muzeu, a vyzkouší si vlastní přírodovědecké bádání (7. 11. 2015).

Do 30. srpna 2015 bude expozice otevřena ve zkušebním režimu. Více informací o možnostech návštěvy na www.nm.cz.

Partnerem expozice Archa Noemova je TOP HOTEL Praha.

Vybrané exponáty výstavy Archa Noemova:

1. Los evropský
Alces alces
Vystavený los evropský je považovaný za jednoho z prvních losů, kteří se objevili na našem území po několika stech letech. Jednalo se o mladého samce, který se na území České republiky dostal z Polska, kde bylo několik jedinců vypuštěno do přírody. Bohužel brzy byl v Krušných horách zastřelen nezodpovědným myslivcem (r. 1958). Přestože kůže byla údajně předána ve špatném stavu, podařilo se tehdejším preparátorům Národního muzea ji zachránit.

2. Prase savanové
Phacochoerus africanus
Tento dermoplastický preparát byl vystaven na africké výstavě dr. E. Holuba v Praze na Výstavišti již v r. 1892.

3. Medvěd lední
Ursus maritimus
Jedním z největších a nejatraktivnějších exponátů je medvěd lední, který přicestoval do ZOO v Praze z Petrohradu (ZOO Leningrad) a dostal jméno Alík. V Praze žil 27 let, uhynul r. 2005. Se třemi samicemi měl 18 mláďat, ale ne všechna se podařilo odchovat. Nejznámější z Alíkových potomků jsou Pú a Framina.

4. Kožatka velká
Dermochelys coriacea
Největší žijící želva dosahující délky 250 cm a hmotnosti 1000 kg. Obývá moře tropického až mírného pásu. Krunýř není kompaktní, je tvořen jen malými kostěnými destičkami uloženými v silném kožním krytu. Dokáže plavat rychlostí až 30 km/h. Živí se medúzami a trubýši.

5. Velekrab japonský
Macrocheira kaempferi
Žije při dně v mělčích mořích kolem Japonských ostrovů. Samice jsou díky svému až čtyřmetrovému rozpětí nohou největšími žijícími členovci a jedněmi z největších bezobratlých živočichů. Samci jsou menší, dosahují přibližně třetinových rozměrů. Velekrabi se živí především těly uhynulých živočichů a rostlin a dožívají se 50 – 100 let.
Ve sbírkách Národního muzea se nachází sedm velekrabů (6 samic a 1 samec), které přivezl z Japonska český cestovatel E. S. Vráz. Pár velekrabů byl poprvé vystaven před Vánoci v roce 1896 ve výkladní skříni obchodu s přírodninami Václava Friče v Praze.

6. Korálový útes
Korálové útesy vznikají v tropických mořích celého světa, obecně mezi obratníkem Raka a Kozoroha (25° s. š. – 25° j. š.), s optimální teplotou vody od 23 do 25 °C a hloubkou do 27 m. Koráli jsou přisedlí živočichové a mohou žít samostatně nebo v koloniích. Vlastní koráli nejsou omezeni jen na tropy, kde budují celé útesy, ale obývají i studené vody Arktidy a Antarktidy za polárním kruhem. Ale žádný z těchto chladnomilných druhů neroste tak rychle ani do takové velikosti, jako velké útesové druhy v tropech.
Korálový útes je prostředí s největší produkcí biomasy. Útesy, které obklopují kontinenty a ostrovy, je chrání před destrukčním náporem moře a ovlivňují utváření pobřeží vlivem vysoké sedimentace mezi útesem a zemí. Samy jsou však velmi ohroženy trvalým tlakem lidské činnosti. Dvacet procent korálových útesů světa již bylo zničeno, téměř čtvrtina je v bezprostředním nebezpečí a další čtvrtina je ohrožena v dlouhodobějším pohledu.

7. Tygr ussurijský
Panthera tigris altaica
Tygr ussurijský je největším poddruhem tygra a nejmohutnější kočkovitou šelmou (hmotnost až 300 kg a celková délka i s ocasem 3,3 m). Ve 40. letech 20. století se ocitl na pokraji vyhubení. V důsledku lovu a devastace přirozeného prostředí přežilo jen několik desítek jedinců. Zlepšení přineslo až uzákonění úplného zákazu lovu (1947) a založení několika rezervací. Další kritické období nastalo po pádu Sovětského svazu, kdy ochrana rezervací ochabla. Na populace tygrů začal nepříznivě působit také pokles genetické variability způsobený nízkou početností tygrů v období největší krize (tzv. efekt hrdla láhve). V roce 1994 byla proto vyhlášena „Operace Amba“ (Amba je domorodý název tygra). Jejím cílem bylo omezit činnost pytláků, zamezit těžbě dřeva v tajze a zřídit další rezervace. Za necelých 10 let se skutečně podařilo stav volně žijících jedinců více než zdvojnásobit. Přesto je i nadále ohrožován pytláctvím pro kožešinu i další části těla (např. kosti) využívané v tradiční asijské medicíně.

8. Vakovlk
Thylacinus cynocephalus
Mezi nejznámější vyhubená zvířata vůbec patří vakovlk. Jedná se o největšího dravého vačnatce, který kdysi obýval Tasmánii, Novou Guineu a velkou část Austrálie. Na Nové Guineji a australském kontinentu však byl vyhuben již před asi 3 tisíci lety. Jako nejpravděpodobnější příčina vymizení vakovlka se uvádí dovezení psů původními domorodci. Do nedávné minulosti přežila jako jediná izolovaná populace vakovlka na Tasmánii, kde za jeho vyhubením stojí až příchod bílých osadníků. Vedle změn životního prostředí (přeměna lesů na pastviny) k tomu přispěl intenzivní lov, neboť vakovlk byl považován za škůdce na stádech ovcí (za jeho ulovení byla vyplácena odměna). V přírodě vakovlk vyhynul v první polovině 20. století, poslední věrohodně doložený záznam o výskytu v přírodě pochází z roku 1933. V tomto roce byl odchycen vakovlk, který byl předán do zoologické zahrady v Hobartu, kde uhynul 7. září 1936. Byl to zároveň i poslední jedinec chovaný v zajetí. Od té doby se čas od času objevují „senzační“ zprávy o pozorování vakovlka či jeho stop v tasmánských lesích, žádná z nich však nebyla věrohodně doložena.
V muzejních sbírkách 107 zemí celého světa se dochovalo na 750 různých pozůstatků vakovlka včetně stovky vycpanin. Pro Národní muzeum byl tento unikátní exponát zakoupen v Londýně v roce 1897.

Doprovodné programy k expozici Archa Noemova:

Komentované prohlídky pro dospělé:
6. 5. 2015, 18.00 h
17. 5. 2015, 16.00 h
3. 6. 2015, 18.00 h
20. 6. 2015, 16.00 h
8. 7. 2015, 18.00 h
18. 7. 2015, 16.00 h
5. 8. 2015, 18.00 h
22. 8. 2015, 16.00 h
2. 9. 2015, 18.00 h
19. 9. 2015, 16.00 h
7. 10. 2015, 18.00 h
17. 10. 2015, 16.00 h
4. 11. 2015, 18.00 h
21. 11. 2015, 16.00 h
2. 12. 2015, 18.00 h
12. 12. 2015, 16.00 h

Komentované prohlídky pro děti Za zvířaty do muzea:
17. 5. 2015, 14.00 h
20. 6. 2015, 14.00 h
18. 7. 2015, 14.00 h
22. 8. 2015, 14.00 h
19. 9. 2015, 14.00 h
17. 10. 2015, 14.00 h
21. 11. 2015, 14.00 h
12. 12. 2015, 14.00 h

Komentovaná prohlídka je v ceně běžné vstupenky do expozice.

Přednáškový cyklus

11. 6. 2015, 18.00 h
Zoologický výzkum tropické Jižní Ameriky
Přednáška podává přehled informací o fauně a flóře základních ekosystémů tropické Jižní Ameriky. Zvláštní pozornost je při tom věnována konkrétním výsledkům studia druhového bohatství jihoamerických obojživelníků a plazů, které autor přednášky získal během svých výzkumných cest do Bolívie, Peru, Brazílie, Ekvádoru a Paraguaye. Po přednášce bude následovat diskuze a odpovědi na otázky posluchačů.
Přednáší Jiří Moravec.
Vstupné 50 Kč

24. 9. 2015, 18.00 h
Tasmánie
Ostrov Tasmánie je součástí Australského společenství, přesto má zcela unikátní flóru a faunu, které jsou chráněny na více než třetině plochy ostrova v národních parcích, přírodních rezervacích a místech zapsaných na seznamu UNESCO. Symbolem tasmánské přírody je legendární, bohužel dnes už vyhynulý vakovlk, známý též pod názvem tasmánský tygr. Po přednášce bude následovat diskuze a odpovědi na otázky posluchačů.
Přednáší Antonín Kůrka.
Vstupné 50 Kč

26. 11. 2015, 18.00 h
Ochrana biodiverzity hub České republiky
Houby jsou druhově bohatou skupinou organismů, která, ač to není příliš známé, je ohrožena podobně jako živočichové nebo rostliny. Přednáška shrne základní dokumenty o ohrožení hub a ukáže hlavní principy, které je při ochraně hub třeba dodržovat. Na fotografiích návštěvníci uvidí celou řadu vzácných druhů a dozví se, na jakých stanovištích rostou. Po přednášce bude následovat diskuze a odpovědi na otázky posluchačů.
Přednáší Jan Holec.
Vstupné 50 Kč

Program pro rodiny s dětmi

7. 11. 2015, 13.00 – 17.00 h
Aspoň na víkend se staň kapitánem na Arše Noemově
Na sobotní listopadové odpoledne je pro rodiny s dětmi připraven zábavný program, jehož součástí bude komentovaná prohlídka pro děti a přírodovědný workshop vedený odborným lektorem. Děti se seznámí se zajímavostmi, které nabízí příroda, dozví se, jak pracuje přírodovědec v muzeu, a vyzkouší si vlastní přírodovědecké bádání.

Upozornění na částečné omezení expozice Archa Noemova (otevřena od 6. 5. 2015) a objednávky skupin:
V souvislosti se zkušebním provozem v rámci probíhající částečné rekonstrukce Nové budovy Národního muzea je návštěvnický provoz expozice Archa Noemova v období od 6. 5. do 30. 8. 2015 z technických důvodů částečně omezen na následující opatření (opatření se netýkají ostatních výstav v objektu):

Do expozice Archa Noemova v uvedeném období není možný přístup pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace.
Do expozice v uvedeném období není možný přístup s kočárkem (prázdný kočárek lze po dobu návštěvy ponechat v šatně).
Informace pro školní skupiny a skupiny nad 15 osob:
Návštěva všech skupin nad 15 osob je možná pouze po předchozí rezervaci na níže uvedených kontaktech.
Kontakt k objednávání skupin: tel.: 224 497 444, mail: vzdelavani@nm.cz (pouze v pracovní dny)
Pravidla pro objednávání skupin:
– skupiny budou objednávány pouze na každou celou hodinu
– na každou celou hodinu je možné objednat pouze 2 návštěvnické skupiny, z nichž pouze 1 s lektorovaným průvodcem.
– objednávání na výše uvedených kontaktech je možné nejpozději do předchozího pracovního dne před plánovanou návštěvou, v den návštěvy, o víkendech a svátcích je možná komunikace pouze s pokladnou (osobně či na tel.: 224 497 430)
Do expozice budou návštěvníci vpouštěni v pravidelných časových intervalech v návaznosti na aktuální provoz.

www.nm.cz



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž velké výstavy Archa Noemova