Vernisáž Václav Boštík – Jiří Kolář – Miloslav Moucha – Jindřich Zeithamml

Do 15.1.2017 bude v Museu Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1, přístupná zajímavá a krásná výstava Václav Boštík – Jiří Kolář – Miloslav Moucha – Jindřich Zeithamml.

Malíř – mistr papíru a slova – malíř – sochař: výtvarníci odlišné generace, zaměření, zkušeností i tvorby. Pojítkem těchto výrazných autorských individualit není vizuální podobnost nebo jiné formální hledisko, je to daleko silnější pouto – jedinečná spřízněnost, přátelství, jež pozoruhodným způsobem dokážou procházet časem, prostorem i uměleckými postoji a která jsou pro historii umění (pochopitelně i pro historii vůbec) stejně podstatná, podobně jako hmotné artefakty a „tvrdá“ data. Pro Museum Kampa jsou tato témata obzvláště důležitá. Zakladatelka této instituce Meda Mládková jako sběratelka a mecenáška navštěvovala, sbírala a podporovala středoevropské umělce – její podpora byla důležitá zároveň osobním zájmem a přátelstvím, v době tzv. normalizace leckdy důležitějším než finanční stránka.

Impulzem k uspořádání výstavy dnes v Evropě uznávaných autorů bylo vyprávění Miloslava Mouchy, jak u něho v osmdesátých letech bydlíval během svých pobytů ve Francii Václav Boštík, jak pracoval v jeho pařížském ateliéru a setkával se s dalšími přáteli.

Všechny čtyři přátele spojovalo – i když v různých formách a provedení – intenzivní hledání určitých vnitřních principů, které ovlivňují krajinu, vesmír, prostě způsob chápání okolního světa. V jejich dílech se objevují základní geometrické tvary, jejichž pomocí jsou budována zdánlivě jednoduchá, ale obsahově velmi silná díla – jakkoli to může znít jako protimluv, označení metafyzická geometrie může být klíčem k chápání jejich díla. Geometrie jako hledání univerzálního řádu, metafyzika jako snaha ztvárnit nehmotné či duchovní jsoucno.

Výstava představuje práce vzniklé v osmdesátých letech, tedy z období jejich setkávání. Cílem expozice však není hledání vnějškových podobností nebo odlišností či inspiračních zdrojů, neboť mnohem podstatnější pro nás je poukázat na jejich obdobný způsob vidění světa vyvěrající ze vzájemně blízkých filozofických východisek.

Autor textu a kurátor výstavy: Helena Musilová