Vernisáž Transformace geometrie; Sbírky Siegfrieda Grauwinkela, Berlín a Miroslava Velfla, Praha

Do 31.3.2019 bude v Městské knihovně, 2.patře, Mariánské náměstí 1, Praha 1 (vstup z Valentinské), přístupná rozsáhlá, zajímavá a krásná výstava Transformace geometrie; Sbírky Siegfrieda Grauwinkela, Berlín a Miroslava Velfla, Praha.

Text kurátorek Ljuby Beránkové a Hany Larvové k výstavě:

Transformace geometrie je výstava systematických tendencí v současném umění, která představuje na profilu dvou významných soukromých sbírek – Sbírka Siegfried Grauwinkel, Berlín a Sbírka Miroslav Velfl, Praha – mimořádná díla významných českých i zahraničních umělců, jež vycházejí z reduktivních geometrických, respektive strukturálních konceptů. Poprvé v tomto rozsahu tak zprostředkovává divákům vzájemný dialog dvou sběratelských strategií v rámci téhož tématu. Reduktivní tendence, které vedou k realizaci jednoduchých geometrických systémů a struktur v obrazech, objektech, kresbách a grafikách vzbuzují převážně dojem neosobního uměleckého přístupu. Ve skutečnosti jsou tyto výtvarné formy výsledkem soustředěného uvažování jejich tvůrců. Umělecká tvorba reduktivních tendencí plyne především z rozvíjení dynamiky, která se prezentuje jako fyzikální jev pohybem prostoru a vibrací barvy. Racionální a strukturální strategie lze chápat také jako vztahy na různých strukturálních úrovních. Skrze proměny a organizaci energie tohoto uměleckého projevu se vnímání a chápání koncentrují do povědomí. Díky promyšlené strategii obou sběratelů, kteří vytvořili reprezentativní kolekce současného geometricko-konkrétního umění, je nyní možné v rámci projektu Transformace geometrie představit jedny z nejvýraznějších představitelů těchto tendencí. Na výstavě jsou zastoupeni obrazy, plastikami, objekty a kresbami Horst Bartnig, Max Bill, Max Cole, Piero Dorazio, Rita Ernst, Günther Förg, Günter Fruhtrunk, Johannes Gecceli, Camille Graeser, Milan Grygar, Kuno Gonschior, Marcia Hafif, Callum Innes, Imi Knoebel, Radek Kratina, Jan Kubíček, František Kyncl, Karel Malich, Kenneth Martin, Manfred Mohr, François Morellet, Jan van Munster, Zdeněk Sýkora, Günther Uecker, Karel Valenta, Victor Vasarely a řada dalších umělců, představených svou grafickou tvorbou. Historická souvislost zvoleného tématu výstavy, která odkazuje k tradici předválečné estetiky výmarského Bauhausu, skupin De Stijl, Cercle et carré a Abstraction-Création a k průkopníkovi konkrétního umění Theo van Doesburgovi, zprostředkuje výběr grafických prací z portfolií obou sbírek v úvodní chodbě expozice. Jedním z nich je grafická „mapa“ Exacta, obsahující práce 27 umělců napříč generacemi, jako jsou legendární protagonisté Henryk Stażewski, Victor Vasarely a Max Bill až po představitele mladší generace Jeffreyho Steela a dalších tvůrců. Speciální oddíl úvodní části je věnován dvěma českým umělcům: Jiřímu Kolářovi, a to souboru 30 básní evidentní poezie – Gersaintův vývěsní štít, 1959–1961 (vydáno 1966), a Josefu Hiršalovi a jeho prvnímu pokusu o zkoumání tzv. umělé poezie JOB-BOJ z roku 1962 (vydáno 1968), který lze považovat za důležitý iniciační zdroj estetiky konkrétního umění. Prostorová dispozice výstavních sálů galerie umožňuje vytvoření čtyř centrálních souborů uměleckých děl, vždy s určujícím konceptem. První sál je zaměřený na matematické racionalizace estetických projektů, které prezentují svými díly Zdeněk Sýkora, Manfred Mohr, Kenneth Martin, Horst Bartnig, Rita Ernst a Jan Kubíček. V druhém sále nás seznamují se svými strukturálními estetickými strategiemi Günter Fruhtrunk, Camille Graeser, Aurelie Nemours, Max Cole, Frank Badur, Alfred Hückler a Renaud Jacquier Stajnowicz. Tematizace barvy v malbě a fundamentální malba jsou tématem třetího sálu, kde svá díla vystavují Johannes Gecceli, Marcia Hafif, Callum Innes, Rolf Rose, Kuno Gonschior a Kenneth Noland. Čtvrtý sál představuje postupnou proměnu racionální obrazové metody ke konceptuální poloze, jak ji sledují ve svých pracích umělci François Morellet, Milan Grygar, František Kyncl, Imi Knoebel, Günther Förg a Heimo Zobernig. Komorní prostory postranních kabinetů umožňuji vystavit díla, která vyžaduji speciální architektonické řešení vzhledem k jejich povaze. Jsou to především objekty Karla Malicha, Radoslava Kratiny, Karla Valenty, Jan van Munstera a Manfreda Mohra. Galerie hlavního města Prahy, která se systematicky zabývá prezentací významných témat z oblasti německého výtvarného umění, v minulosti uspořádala řadu zdařilých projektů propojujících český a německý umělecký prostor. Tato výstava na tyto snahy navazuje. Je zároveň jedinečnou příležitostí seznámit českou veřejnost v rámci jednoho společného projektu s mimořádnými uměleckými díly ze dvou různých sbírek, které prostřednictvím prací významných osobností reflektují nejrozmanitější aspekty abstraktního, převážně geometricko-konstruktivního umění v jeho různých transformacích.

Ljuba Beránková a Hana Larvová