Vernisáž Tomas Rajlich: Zcela abstraktní retrospektiva

Do 30.7.2017 bude v Muzeu Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1, přístupná zajímavá a krásná výstava Tomase Rajlicha: Zcela abstraktní retrospektiva.

Tomas Rajlich patří k podstatným osobnostem evropského konceptuálního umění konce 60. a 70. let, pokud tento pojem vnímáme také v kontextu minimalistických, geometrických či výsostně abstraktních dobových tendencí. Pochází z Čech, ale koncem 60. let přesídlil do Holandska, když v současné době střídá své pobyty v Praze, v severní Itálii a v Paříži. Pro české prostředí má ovšem Tomas Rajlich dvojí nevýhodu, jednak je jeho tvorba výsostně estetická a intelektuální, což klade na diváka své nároky, a jednak rozhodující část svého tvůrčího života prožil v exilu, což pro české prostředí představuje stále problematický element. Připravovaná Rajlichova výstava do Musea Kampa tedy v poměrně širokém a retrospektivním záběru opětovně připomene zásadní kvality umělcova díla, které si neochvějně drží dodnes svoji kvalitu a osobitý přístup k tvorbě.

Zatímco Rajlichova poslední pražské výstava, která proběhla ve Veletržním paláci Národní galerie na přelomu let 2008 a 2009, přinesla 27 velkoformátových obrazů, expozice na Kampě připomene téměř všechny aspekty umělcovy tvorby. Pro připomenutí – předchozí Rajlichova česká výstavní vystoupení se odehrála na Klenové, kde byly v roce 1997 vystaveny kresby, a o rok později uspořádal jeho výstavu Jiři Valoch v brněnském Domě umění. V roce 2003 proběhla jeho výstava v pražské Galerii Jiří Švestka a roku 2005 ve Škodově českobudějovickém Domě umění. Poslední výstavu měl umělec začátkem loňského roku (2015) v Galerii Závodný v Mikulově.

Rajlich se začal prosazovat na české scéně už koncem 60 let. Spoluzaložením Klubu konkretistů v roce 1967 deklaroval svůj zájem o přisné geometrické struktury, ke kterým se přirozeně proklestil od svého studia sochařsví v Laudově, Pokorného a Hladíkově ateliéru na pražské Akademii. Jestliže se Klub konkretistů hlásil k odkazu a ke způsobu práce skupiny Zero,vzal si z tohoto revolučního evropského seskupení v obecném smyslu právě jen obdiv ke geometrickým a uspořádaným strukturám, bylo zřejmé, že Rajlich směřuje k syntetičtějšímu projevu. Struktura se stala Rajlichovy východiskem pro postupné rozvíjení strategie, která vnímala problematiku z geometrie vycházejí tvorby v širších souvislostech. Rajlich zaujal konzistentní a imanentní malířskou cestu, která se opírala o jemný, ale neustálý posun v použití jím zvolených výrazových prostředků. Zatímco konkeretisté zůstali u struktury, Rajlicha zajímala také textura, živý povrch, rukopisná stopa, která v jistých fázích začala strukturu překrývat, či naopak se ve „zbytkové“ podobě dostávat na(d) texturu. V jiných pracech se dokonce struktura rozplyne v textuře, či se jedno bez druhého neobejde. Zájem o živou geometrii je patrný už v kresbách od druhé poloviny 60. let.

Retrospektivní výstava na Kampě tedy zdokumetuje malířův vývoj živé monochromatizující malby, včetně jejího vyústění v recentních pracích s monochromatickou aluminiovou folií. Na dosud nejrozsáhlejší Rajlichově výstavě v České republice, která zaujme v Museu Kampa přízemí a 1. patro výstavního prostoru, se objeví i dosud neviděné práce a také konvolut prací na papíře. Každopádně výstava přesvědčivě ukáže Rajlichovo místo v kontextu nejdradikálněších uměleckých tendencí své doby a měla by se stát jednou z hlavních uměleckých událostí příštího roku.

Kurátor: Martin Dostál