Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Tomáš Hlavenka: Příměstský chodec

Do 15. 4. 2016 bude v Galerii Makráč / Makrokoule, Heyrovského nám. 2, Praha 6, Petřiny (500 m od stanice metra Petřiny, pak konečná stanice tramvají 1, 18; autobusy 108, 168, 191), přístupná výstava Tomáše Hlavenky: Příměstský chodec.

Rozhovor k výstavě:

Co pro tebe znamená les? Máš nějakého průvodce, který tě na cestách lesem doprovází?

Les je místo mého dětství a dospívání, které jsem prožil střídavě na Lipnici v okolí Dačic a na Žďárských vrších na Cikháji. Taky je to relax a velká inspirace, vydržím v něm chodit hodiny sám, hledat a pozorovat. Mám rád práci se dřevem. Donedávna mě provázel lovecký mistr – pes Tar (Český fousek) a moje žena Jana. Teď, když pes už není, těším se, jak začneme chodit do lesa s naším synem Kubíkem, to bude zase jiný mistr a učitel. Měl jsem nějakou dobu s lesem přestávku a cítím už deficit.

A je někdo z rodiny, který se věnoval práci v lese? Ptám se, protože na tvých posledních obrazech a asamblážích se objevují často nástroje používané pro zpracování dřeva a samotné dřevo opracované. Souvisí to s tradicí, odkazem tvých předků, nebo jaký vztah bys nám chtěl přiblížit?

Tátův strýc byl hajný v Přestavlkách a byl znám tím, že nikdy nic nezastřelil. A ze strany mé maminky byl hajní v pralese na Podkarpatské Rusi, ale to je tak 100 let dozadu.

Ty obrazy jsou vlastně zátiší, která skládám často z nalezených předmětů z opuštěných chat a domů, které měly nějakou spojitost s krajinou. I barevnost si vybírám z těchto zdrojů.

Předměty v obrazech sestavuji do nových souvislostí, které mohou odkazovat jak na Arcimboldovy hlavy, tak na modernistická zátiší, někdy i pop art. Je to různé, podle díla. Vyhovuje mě věci kombinovat. Zajímá mě hlavně vznik a zánik, transformace. Taky propojování vysokého s nízkým v oblasti vizuality. Vznik něčeho nového a odcházení starých věcí. Často čerpám z období Brusel stylu, který právě v pokleslejší formě transformoval modernu a výrazně dotvářel styl chatařství 60. let. Dřevo nebo nástroje na jeho zpracování se v obrazech vyskytnou, protože zapadají do tohoto výběru. Taky mi u některých předmětů vyhovuje, že už dnes nemusíme přes ně znát jejich původní význam. To je zároveň trochu znepokojující.

Je něco na výstavě, co je nové a v tvé práci tě to ovlivnilo a trochu posunulo anebo přesunulo jinam? Je tvá práce spíše kontinuální nebo je založena na zážitcích, které zhmotňuješ?

Nové je na výstavě téměř vše, obrazy i objekty. V poslední době, co jsem si přestavěl chatku na ateliér /tzv. Chateliér/ maluji, i když i v obrazech uplatňuji spíš sochařské přístupy. Je to taková sochařská malba. Práce je u mně vždy podmíněná zážitky, kdybych nikam nechodil, asi by ani nic nebylo. Intelektuální činnost mám spojenou s fyzickou a je to tak i v horoskopu. Pracuji většinou kontinuálně i když nikdy nedělám nic příliš pravidelně, toho jsem si užil dost ve sportu.

ptala se Dagmar Šubrtová

TOMÁŠ HLAVENKA – MEDAILON PRO PUBLIKACI „OD MODERNY PO SOUČASNOST“

Tomáš Hlavenka se narodil 8. února 1977 v Brně. V letech 1998 – 2004 studoval v ateliéru Environmentu na Fakultě výtvarných umění v Brně u Vladimíra Merty a Mariana Pally. Od roku 2008 zde pedagogicky působí jako asistent v ateliéru Malířství I. Věnuje se i kurátorské práci (výstava Houby v Brně z roku 2012). S Pavlem Jiráskem spolupracoval na populárně naučném televizním pořadu NA HOUBY, pro který vytvořil rekvizitu – kostěnou houbařskou berlu.
Do širšího povědomí se Hlavenka zapsal ještě na studiích nástěnnými instalacemi mechových oltářů a recyklovaných motivů sošek z loveckých štvanic. Konstantním zdrojem mu i nadále zůstává příroda a vztah člověka k ní. Pro své objekty a sochy využívá nejrůznější materiály – přírodniny (kameny, kosti, paroží, samorosty i dřevní hlízky tzv. sferoblasty), litinu, zuhelnatělé dřevo a z oblasti umělých hmot zejména polyuretanovou pěnu. Rád si pohrává s materiálovou vazbou živého a „neživého“ světa.
Hlavenku, jako vášnivého mykologa, fascinuje především mnohotvárný organismus houby, který se stal důležitým tématem jeho práce po roce 2000. Dokonale realistické houby mohou být z kosti, u řeky nalezeného valounu nebo zuhelnatělého dřeva. Zaměřuje se především na paradoxní či anachronickou vazbu mezi použitým materiálem, vytvořeným motivem a jeho názvem. Exemplární jsou zejména houby z cyklu Smrtky vytvořené z nalezených vybělených kostí nebo houby z cyklu Černě vzniklé ze zuhelnatělého dřeva. Důležitý okruh představují Hlavenkovy stromy či keře z šedé litiny z cyklu Příroda je tvrdá. Umisťuje je přímo do krajiny, kde vytvářejí artificiální analogii k přírodním dvojníkům, v galerijním prostoru je s oblibou zasazuje do betonové podlahy nebo nechá prorůstat zdí. Návštěvník očekávající ohebné větve, tak může tvrdě a bolestivě narazit.
S Hlavenkovými objekty souvisí i jeho malířská tvorba. Výrazný je zejména cyklus označený parodujícím názvem Art brut. Nadsázka s neumělým způsobem malování (v objektech pak s využíváním forem pokleslého umění) se tak spojuje v syntetický dialog poetické banality a lidového vtipu. Tématem se stávají kýčovité atributy ze světa amatérských nimrodů, houbařů, chatařů a rodinného výletnictví (Šoulání, 2006; Houby, 2006). Na tomto půdorysu zahrnující médium objektu, malby, instalace, ale i videa Hlavenka odlehčeným pohledem komentuje situaci, do níž vztah současného městského člověka a přírody dospěl.

Ilona Víchová

www.tomashlavenka.cz

 



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Tomáš Hlavenka: Příměstský chodec