Vernisáž To byl M&rek (Vlastimil Marek) (1946–2021)

Do 28. 4. 2022 bude v Knihovně Libri Prohibiti, Senovážné náměstí 2, 3.patro výtahem, přístupná velmi zajímavá výstava To byl M&rek (Vlastimil Marek) (1946–2021).

Jedná se o výstavu  samizdatových časopisů a fotografií, která připomíná život a tvorbu loni zesnulého publicisty, hudebníka alternativních kapel, zenového buddhistu a propagátora hnutí New Age – Vlastimila Marka.

Vlastimil Marek (1946 – 2021) byl hudebník, muzikoterapeut, publicista, spisovatel a zenový buddhista. V 70. letech bubnoval s alternativními kapelami Extempore a Elektrobus i s vlastní skupinou Amalgam, s níž hrával i indický hráč na tabla. Tuto jeho aktivitu charakterizoval Vladimír Kouřil ve své knížce Jazzová sekce v čase a nečase jako „nenápadný rockový kořínek, který ovlivnil část domácího publika i muzikantů směrem k tomu, co se až za čas začalo nazývat world music“. V 80. letech Marek vystupoval s písničkářem Jakubem Nohou či hráčem na sitár Emilem Pospíšilem, jako hosta hrajícího na tabla si jej kapela Marsyas pozvala na nahrávání své desky Jen tak.

V těch dobách jej ale již zajímal především zenový buddhismus. V roce 1979 strávil dva měsíce v zenovém klášteře v Japonsku. Hrál na tibetské mísy, šamanské bubny a další tehdy nezvyklé nástroje. Spolupracoval rovněž s Jazzovou sekcí a Sekcí mladé hudby. V roce 1986 jeho snahu o zorganizování koncertu, jímž by lidé po celém světě hraním na gongy dodali planetě Zemi ty „správné“ vibrace, vyhodnotila Státní bezpečnost jako „poškozování zájmů republiky v cizině“ a odměnila dvouměsíčním pobytem v ruzyňské vyšetřovací vazbě, následovalo podmíněné odsouzení. Na jeho uvěznění upozorňoval Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.

V 90. letech Marek pořádal semináře a přednášky, na nichž se snažil přesvědčit posluchače, aby začali žít „vědomým“ (tedy podle něj) správným způsobem života. Své skladby převážně vlastním nákladem vydal na několika albech. O New Age a world music také hovořil ve svých pravidelných pořadech na rádiích Kobra, Alfa, Echo, Golem i v Českém rozhlase.

Své články a fejetony publikoval nejprve v časopisech Mana a Baraka, jež postupně sám vydával, po roce 2000 na internetu. Nejprve na webu Svět namodro, potom formou blogů v Respektu. Nakonec se spoléhal již jen na vlastní stránku blog.baraka.cz, na níž je stále snadno dostupná nepřeberná řada jeho textů i článků, které osobně načetl. Kromě toho své texty vydal i ve dvou desítkách knížek. Zemřel na koronavirus 16. března 2021 v domově seniorů ve Mšeně na Kokořínsku.