Vernisáž Tereza Lišková: Koleje, koleje, bába tě poleje aneb moje rodná hrouda

Do 26. 5. 2023 bude v galerii kavárny Velryba, Opatovická 24, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava obrazů Terezy Liškové: Koleje, koleje, bába tě poleje aneb moje rodná hrouda.

Autorčin text k výstavě:

Název výstavy odkazuje na koleje v poli, které pro mě symbolizují životní cestu, která se kříží nebo rozděluje. Někdy zkrátka nevíme kudy kam. Dodatek „bába tě poleje“ je část dětské říkanky, co nedává žádný smysl. Tento fakt může poukazovat, že na své cestě občas jednáme neuváženě. Někdy ale takové chování, který nám v daný okamžik připadá jako chybné, je  ve výsledku součástí procesu a stává se důležitým ukazatelem dalšího směru.

Moji sérii završuje obraz, moje rodná hrouda, tedy místo, z kterého pocházím, kde jsem se narodila a v kterém nacházím útěchu a bezpečí. Je pro mě místem, kde nalézám svoje životní jistoty, harmonii a klid, asi každý z nás.

Za zdánlivě směšné pojmy často skrývám pro mě silná a vnitřní témata, která řeším uvnitř sebe. Proto často maluji ve svém rodném kraji v okolí Horních Kněžeklad, kde krajina dokonale kopíruje to, co zrovna prožívám a řeším.

Název výstavy také poukazuje na to, že se nerada beru vážně, a když cituji moji mamku: „ Nesnáším velká slova.“ Mám ráda přímé a jasné názvy, za kterými může někdo vidět pouze koleje a hroudu hlíny. Chci tak diváka nechat, ať si sám zvolí, jestli chce nad obrazem přemýšlet trochu hlouběji a nebo se prostě jen podívat na krajinu, kterou vidí před sebou.

……

MgA. Tereza Lišková

24.4.1992

Tereza Lišková je absolventkou Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara na ZČU v Plzni v oboru malba pod vedením doc.akad.mal. Aleše Ogouna. Poté se věnovala výuce dětí ve výtvarném oboru na ZUŠ. Nyní učí na základní škole v Plzni, výtvarnou výchovu na druhém stupni a při tom se věnuje volné tvorbě. Ve své tvorbě se věnuje zejména malbě, ale je pro ni také důležitý styk s různým materiálem např.: polystyren, kobercem, kartonem,jutou apod. Důležitý je pro ni proces tvorby, kdy dochází k souboji s materiálem, který se snaží podřídit motivu, se kterým pracuje. Maluje věci, které ji obklopují a nějakým způsobem vypovídají o způsobu jejího života, nebo záznamu okamžiku. Častým motivem bývá vesnice, kde vyrůstala, kam se často vrací a je jejím nekonečným zdrojem inspirace.

V poslední době se věnuje malbě v plenéru, kde bojuje s počasím v různých ročních obdobích. Nechce malovat tzv. „krajinky“, ale ukazuje krajinu svého rodného kraje, která odráží její vztah k domovu, rodičům a krajině, kde vyrůstala.