Vernisáž Stanislav Hanzík: Retrospektiva

Do 1.3.2017 bude v galerii Diamant, roh Lazarské a M.D.Rettigové, Praha 1, přístupná zajímavá výstava Stanislav Hanzík: Retrospektiva.

Retrospektivní výstava významného člena S.V.U. Mánes profesora Stanislava Hanzíka u příležitosti jeho 85. narozenin.

Stanislav Hanzík (* 24. července 1931 Most) je český sochař. Věnuje se především volné plastice, portrétu a realizacím v architektuře.

Stanislav Hanzík získal středoškolské vzdělání na Reálném gymnáziu v Rakovníku. V letech 1951–1956 studoval s Arpádem Račkem na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze ve škole prof. Jana Laudy. V letech 1962–1964 byl aspirantem u prof. Vincence Makovského, avantgardního sochaře a člena předválečné skupiny surrealistů. Za plastiku Svářeč získal v roce 1961 hlavní cenu Biennale de la Jeunesse v Paříži. V roce 1962 absolvoval půlroční stipendijní pobyt na École des Beaux Arts v Paříži. Po návratu ze stipendijního pobytu ve Francii v roce 1963 tvoří Hanzík ve svých ateliérech: v Nerudově ulici v Praze a v Krušných horách na Křížatkách. Od roku 1967 působil jako odborný asistent v ateliéru Karla Lidického (1900 – 1976) na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl roku 1970 habilitován docentem. V letech 1991–1996 působil na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity.

Skupinově vystavuje od roku 1958, samostatně od roku 1964. Stanislav Hanzík uspořádal desítky výstav a vytvořil četná významná dála, se kterými se lze setkat na místech jako Rotunda sv. Jiří na Řípu, Národní divadlo, Karolinum, Staré zámecké schody a Narodní a krajské galerie. Významná je jeho tvorba pro severní Čechy. Díla Stanislava Hanzíka zdobí četné interiéry i veřejná prostranství mnoha měst.

Výběr z tvorby:
Svářeč (NG v Praze, Galerie Litoměřice), 1964 Mateřství (mateřská škola Most, NG v Praze, Galerie Litoměřice), 1968 Matka Karyatida (Památník Terezín), 1969 Proklátý lev (krematorium Most – zničen, NG v Praze), Rozhovor básníka a dívky (sochařský skanzen Arandjelovac Jugoslávie),1970 Můj kraj (Most – atrium České spořitelny), 1972 Josef Sudek (NG v Praze, pamětní deska Praha 1 – Újezd), 1973 Šachová hra (NG v Praze), Tři lvi kašny Karolina, 1974 Stanislav Neumann (foyer Národního divadla v Praze), Dialog Galantní (Litvínov, Zámecký park), 1976 Dobrý pastýř (kaple sv. Jiří, Říp), 1978 Plastika lva pro budovu Magistrátu města Mostu, 1983 Josef Kemr (foyer Národního divadla v Praze), 1984 Rudolf Hrušínský (foyer Národního divadla v Praze), 1987 Zápas lva s hadem a heraldická stěna (atrium Parlamentu ČR v Praze), 1988 Paridův soud (zahrada Trojského zámku v Praze), Poutník – Pocta K. H. Máchovi (Litoměřice), 1990 Kůň (Vrchlického sady, Teplice Lázně), 1999 pamětní deska A. Muchy (ateliér Val-de-Grace Paříž), 2000 Ukřižovaný (rotunda sv. Jiří, Říp), pamětní deska A. Muchy (New York), 2001 Proměna (rodinný hrob arch. Kuči, Vyšehradský hřbitov), 2002 Josef Bican (hrob, Vyšehradský hřbitov), 2003 pamětní kámen Ústeckého kraje

Hanzíkovy plastiky byly mnohokrát oceněny doma i v zahraničí. Některé z jeho cen jsou:

1952 busta na hrob J. Zítka v Malenicích – 1. cena v soutěži Ministerstva školství a kultury
1961 hlavní cena za sochařství na Biennale de la jeunesse Paris (Svářeč)
1962 čestné uznání na Světové výstavě keramiky v Praze (Gorgona – Hirošima)
1966 1. cena (s kol. arch. M. Masáka) za řešení prostoru volného času mládeže v Liberci
1976 1. cena v soutěži na řešení interiéru rotundy na Řípu.1988 Národní cena, Zasloužilý umělec
1999 The Society of Portrait Sculptor London – Medaile Jeana Masona Davidsona za bystu Bohumila Hrabala
2009 Medaile za přínos Fak. výtvarných umění Ostravské univerzity
Hanzík získal první místa v tematických soutěžích spojených s realizací (např. Karel Hašler na Starých zámeckých schodech, Rozhovor ve Voršilské zahradě u Nové scény Národního divadla, Fontána se lvy před Karolinem, Dobrý pastýř v rotundě sv. Jiří na hoře Říp, a další), a ceny z přehlídek čs. výtvarného umění.

CV: Wikipedia