Vernisáž stálé expozice Italská kongregace v Praze. Staletá historie

V 1. patře Italského kulturního institutu v Praze, Šporkova 14, Praha 1 – Malá Strana, byla 27.2.2019 na empoře barokní kaple otevřena nová stálá expozice „Italská kongregace v Praze. Staletá historie“.

Při příležitosti oslav stého výročí otevření italského velvyslanectví v Praze a navázání diplomatických vztahů zahajuje Velvyslanectví Itálie a Italský kulturní institut stálou výstavu o Italské kongregaci v Praze, od jejíhož založení uplynulo více než 400 let. Obě instituce tak vzdávají čest Kongregaci jakožto prvnímu spojovacímu článku mezi oběma zeměmi. Budou vystaveny dosud nevydané archivní materiály jako vzácné pergameny, císařské výnosy, miniatury a historické fotografie a dokumenty.

………

Úryvek z textu PhDr. Ireny Bukačové a Cyrila Kříže:

V roce 1575 byla založena Italská kongregace (Congregazione Italiana di Praga) Nanebevzetí Panny Marie přičiněním italského kazatele P. Biagia Montagniniho z Peruggie jako mariánské bratrstvo při vlašské kapli v Klementinu, která existovala již od roku 1569. Špitál byl založen na Malé Straně v Praze roku 1602 a brzy přibyl i kostel a od roku 1622 škola u sirotčince. Společenskou místnost a ubytování tovaryšů měli Italové na Kozím plácku (v osadě sv. Haštala čp. 915-1) od roku 1646, kdy svůj dům odkázal stavitel Giovanni Domenico Barifis z Lugana za účelem „aby v něm hospodu svou ustavičnou měli“. Samozřejmě řada umělců a stavitelů obývala pražské domy v době, kdy je přitahovaly četné zakázky a sídlo dvora v Praze. Zatímco ve Starém Městě byla obydlí Italů rozptýlena, na Malé Straně vytvářela kompaktní sídelní celek, soustředěný západním směrem od Malostranského náměstí. Kaple Italské kongregace na Malé Straně, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie a svatému Karlu Boromejskému, byla vysvěcena 23. července roku 1617 pražským arcibiskupem Janem Lohelem, dříve strahovským opatem. Zřejmě se jednalo jen o presbytář a část prostoru pod kupolí. Volba nejmladšího světce z Milána byla záměrnou připomínkou vlasti a propagací světce v cizině. Stavba podélné lodi pokračovala až v letech 1643–1644 a západní a východní trakty byly propojeny obdélnou stavbou podél Vlašské ulice a plastická a malířská výzdoba následovala, zřejmě od italských umělců.

PhDr. Irena Bukačová, Cyril Kříž