Vernisáž Spectrum 2K v Cafe Prostoru v NTK

Zhruba do 30.8.2015 bude v Cafe Prostoru_ , v budově Národní technické knihovny, Technická 6, Praha 6, přístupná skupinová výstava Spectrum 2K.

Text Mgr. Jana Meleny k výstavě:

Spektrum 2K
Spektrum je původně latinské slovo, které se používá zejména ve fyzice a znamená barevný pás vznikající při rozkladu světelného záření na jeho jednotlivé vlnové délky. Starší, dnes již málo frekventovaný výraz pro spektrum je vidmo, ale v dnešním běžném jazyce je slovo spektrum také označení pro škálu, stupnici či paletu. Je to výraz, který tak trochu stojí na hranici mezi fyzikou a uměním či spíše přesněji mezi fyzikální disciplínou optikou a uměleckou disciplínou malbou. I když se na první pohled může zdát, že umění a věda jsou protiklady, tak protikladné jako den a noc, oheň a voda nebo mír a válka, vztah mezi uměním a vědou byl vždy velmi úzký. Každé období či etapa v dějinách malířství bylo spjato s vývojem techniky: renesance se svojí lineární perspektivou, tedy matematickým vyjádřením prostoru, která mohla vzniknout jen v kupeckém prostředí bohatých severoitalských měst, baroko s jeho vyspělou architekturou vyžadující odvážná inženýrská řešení, které potřebovalo skrze malbu naplnit idejemi, romantismus a jeho obrat do světa přírody, Turnerovy malby parníků v bouři, či Friedrichova malba ledových ker (Eismeer)-obrazu, který reflektoval tehdejší snahy vědeckých polárních expedic, či malby impresionistů, kteří se potřebovali vypořádat s novými vědeckými objevy v optice a vynálezem fotografie, kdy se poprvé zdálo, že malířství zanikne. Naštěstí se tak nestalo, i když atentátů na malířství bylo od té doby již nespočetné množství. Spektrum je ale také název knihy ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka, ve které popisuje kontakt lidí s mimozemšťany, kteří lidem umožňují cestovat mezi jednotlivými planetami obývanými rozličnými civilizacemi skrze zvláštní portály. Ostatně každý zde představený obraz, ať je to malba či grafika je tak trochu „portálem“ do světa, který zobrazuje.
2K je označení pro jedno ze standartních rozlišení digitálního filmu či zkrácený zápis čísla 2000. Toto číslo je v kontextu této výstavy klíčové, neboť umělci zde vystavující začali vstupovat na uměleckou scénu po roce 2000, tedy v období, ve kterém se začaly do našich životů mohutně infiltrovat digitální technologie (viz Edita Pattová-Facebook) a s trochou nadsázky se tato umělecká generace nultých let nového milénia dá nazvat generací digitální.
Na výstavě se sešla zhruba desítka umělců, prvotním impulsem, který vedl k této výstavě, byl nápad Michala Čechury, že by nebylo špatné uskutečnit výstavu zcela v duchu hesla: „Výstav není nikdy dost“ a proto oslovil své spolužáky a přátele. Můžeme tedy říci, že věc, která každého z vystavujících spojuje je známost či přátelství s Michalem Čechurou, což nám dává velmi rozličné spektrum různých uměleckých osobností.
Čím se tyto umělecké osobnosti vyznačují? Zjednodušeně můžeme tvrdit, že zde představení umělci tvoří v intencích figurativního malířství, abstraktní projev je zde vzácností, i když v mnohých dílech můžeme spatřit jakési názvuky abstrakce, prozrazující poučenost umělců s uměleckohistorickým vývojem světového umění. Velmi zajímavým fenoménem, který se objevuje v tomto souboru maleb a grafik, je návrat ke krajinomalbě (Michal Čechura, Jan Karpíšek), tedy žánru, který se velmi úspěšně etabloval v malířství v českých zemí zejména v 19. století. Samotný prvek kulturní krajiny- zemědělská plodina je zde zastoupena malbou řepky od Ladislava Hrušky. Zobrazování lidského těla má na této výstavě také své zástupce, jak v poloze psychologizujícího portrétu (Jakub Hynčík), přes expresivně-existencialisticky laděné grafiky Milady Soukopové až k malbám Buddhů Radka Plzně či apokalypticko-mystické vizuální pohádky Lyubena Petrova. S pohádkovou rozverností a hravostí se můžeme setkat i v obrazech Michaely Petrů, která vytváří silně abstrahované obrazy nabité fauvistickou jiskřící barevností. Akt s postmoderním zabarvením vycházející ze softerotické fotografie je na této výstavě zastoupen dílem Pavla Pangráce.
Závěrem chci říci, že výstava Spektrum2K nemá být vyčerpávající přehlídkou současného českého umění, ale chce za pomoci relativně náhodného výběru ukázat bohaté a zajímavé spektrum současné české výtvarné tvorby generace umělců 2K.
Mgr. Jan Melena