Vernisáž skupinové výstavy Západ slunce
Do 14. 5. 2022 bude v Galerii Fotografic, Stříbrná 2, Praha 1, přístupná velmi zajímavá skupinová výstava Západ slunce. Otevřeno od úterý do soboty v čase 13 – 18h.
STANISLAV BŘÍZA, DAN POLÁČEK, ONDŘEJ DURCZAK, JANA KOLÁŘOVÁ, KRZYSZTOF KOWALSKI, DANIEL LAURINC, JOHANA NĚMEČKOVÁ, JANA ŠTURDÍKOVÁ, LUKÁŠ TOFAN
KURÁTOR: TOMÁŠ POSPĚCH
Studenti a studentky Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě společně tematizovali, rozkládali a aktualizovali zobrazování největších fotografických klišé. Jako jedno z nejpozoruhodnějších je zaujalo fotografování západu slunce. Výstava je oslavou svobody fotografického vyjadřování.
„Západ slunce je nežádoucí přísada fotografie. Stejně jako éčka v jídle. Jak fotografovat západ slunce se ve škole neučí. Západ slunce je vizuální sirotek, ukřivďované a do kouta posílané téma fotografie a přitom jeden z nejfotografovanějších každodenních motivů. Navíc motiv velmi demokratický, alespoň po část roku se dá fotografovat na všech částech zeměkoule, někdy i denně.
Nápad fotografovat západ slunce vznikl v diskusích na semináři Intermediální tvorby. Bavili jsme se o tom, co je ve fotografii klišé, konvence, proč je něco onálepkováno jako chyba. Hledali jsme příklady, co není špatné, ale je tak všudypřítomné, že už to nevnímáme, nehodnotíme, podobně jako banální zástavba v ulicích, kterými se pohybujeme po většinu dne, bezzážitkové pivo ze supermarketu nebo font Times New Roman. Proč nezvednout nějakou konvenci, nesnažit se ji aktualizovat, odvést stranou a učinit zajímavým výchozím bodem pro vlastní práci?“ Tomáš Pospěch
Nápad fotografovat západ slunce vznikl v diskusích na semináři Intermediální tvorby. Bavili jsme se o tom, co je ve fotografii klišé, konvence, proč je něco onálepkováno jako chyba. Hledali jsme příklady, co není špatné, ale je tak všudypřítomné, že už to nevnímáme, nehodnotíme, podobně jako banální zástavba v ulicích, kterými se pohybujeme po většinu dne, bezzážitkové pivo ze supermarketu nebo font Times New Roman. Proč nezvednout nějakou konvenci, nesnažit se ji aktualizovat, odvést stranou a učinit zajímavým výchozím bodem pro vlastní práci?“ Tomáš Pospěch