Vernisáž Situace tří těles: Jan Hladil, Jan Poš, Jan Slanina

Anotace výstavy od kurátorky Denisy Michalinové:

Digitální technologie dnes představují jedno z hlavních „buzzwords“ rámující současnou zkušenost světa. Tento bzukot nás prostupuje, proměňuje a integruje do svých systémů. Dualita reálného světa a jeho virtuální nadstavby se dlouhodobě zdá neudržitelná a moment slévání, rozkladu a jakési mutace definuje zakoušenou skutečnost.
Různé polohy technologicky spoluřízené proměny rozvíjí kolektivní výstava Situace tří těles, jež představuje díla tří umělců, které pojí nejen společný výrazový prostředek (nové technologie), ale i výchozí bod jejich umělecké dráhy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ klubová audiovizuální scéna. Jan Hladil, Jan Slanina a Jan Poš si cestu k výtvarnému umění nalezli díky eventovému prostředí, do něhož vstupovali primárně za užití umělého světla. To posléze mutovalo v různé podoby jejich individuální umělecké praxe. Hladil na výstavě představí svou dlouhodobou fascinaci laserovým paprskem a propletenou formu Šachové sochy, jež roste do prostoru a problematizuje běžné tvarosloví. Slaninu zastoupí díla kultivující určitou mutaci figur a času, jehož tradiční lineární pojetí nechává slévat v technologiemi upravenou asambláž. Poš poté prostor galerie zaplní fragmenty hexagonu a nestabilními objekty pramenícími z počítačové simulace, která se materializuje formou komplexních tvarů.

Binarita nestačí. Rozklad a přeskupování klasického vnímání reality vlivem technologické přítomnosti podmiňuje situaci, do níž jako společnost vstupujeme; situaci, kterou výstava rozehrává.

Jan Hladil (1985) studoval grafický design na Vyšší odborné škole grafické v pražské Hellichově ulici a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (ateliér Supermédií pod vedením Federica Díaze a Davida Kořínka). Působí jako VJ, projekční technik a videooperátor s bohatou zkušeností na poli audiovizuálních instalací a scénografie. Jeho umělecká činnost zahrnuje velkoformátové projekce, práci s laserem nebo videomapping a jeho symbiotické propojení s hudební složkou. Hlavním výrazovým prostředkem jeho tvorby se stává umělé světlo a digitální technologie, jejichž vizuální kvality leží v jádru Hladilova zájmu.

Jan Poš (1996) studoval na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (ateliér Time-Based Media pod vedením Daniela Hanzlíka a Pavla Mrkuse) a na Akademii výtvarných umění v Praze (ateliér Socha 2 pod vedením Tomáše Hlaviny). Ve své tvorbě zkoumá mytologické podhoubí západní společnosti, vztah reálného a virtuálního prostředí, jejichž hranice rozpíjí a posouvá směrem k hyperrealitě, a spekuluje nad situacemi, které transcendují naši každodenní empirickou zkušenost. Této často liminální estetiky dociluje zapojením počítačové 3D simulace, kterou následně materializuje ve hmotném, objektovém prostředí.

Jan Slanina (1995) studuje na Akademii výtvarných umění v Praze (ateliér Intermédií 1 pod vedením Mileny Dopitové). Ve své umělecké praxi ohledává palčivé aspekty současnosti (např. fenomén práce), které provazuje s historickou rovinou a zhmotňuje primárně prostřednictvím jazyka digitálních technologií. Jeho sociálně angažovaná díla se tak přelévají mezi minulostí, přítomností a spekulativní budoucností. Zcela unikátní je pak jeho DIY užití neonu, jenž záměrně tematizuje momenty glitche a světelného kinetismu a jeho tvorbě propůjčuje vizuálně atraktivní estetiku.

Situace tří těles: Jan Hladil, Jan Poš, Jan Slanina
Autorka textu a kurátorka: Denisa Michalinová
Grafika k výstavě: František Strnadel