Vernisáž Rudolf Prekop: Expose

Do 11. 5. 2025 je v Galerii Smečky, Ve Smečkách 24, Praha 1, přístupná rozsáhlá a velmi zajímavá výstava známého fotografa Rudolfa Prekopa: Expose.

Komentovaná prohlídka s autorem a kurátory: 10. dubna 2025 v 17.30 hodin.

Otevřeno: Út-So, 11:00-18:00.

Kurátoři: Lukáš Kania, Viktoria Yordanova
Text: Viktoria Yordanova

Rudolfa Prekopa (*1959, Košice) známe především díky černobílým analogovým fotografiím, jejichž působivost je dána nejen precizní kompozicí. Dosud však veřejnost byla málo obeznámena s jiným aspektem jeho tvorby, a to s koláží, do níž autor mistrně přetavuje svou fotografickou praxi. Nejenže hravě využívá inscenované či nalezené předměty, které svou výslednou skladbou na fotografii působí dojmem koláže, ale experimentuje také s odpadovým materiálem fotografických fragmentů, který pečlivě skládá na papír. Koláž tak má v kontextu jeho práce další přesah, kdy se pro něj stává uměleckým deníkem, v němž nás nechává číst a spoluvytvářet příběh. 

Tento příběh uvozuje univerzální symbol kruhu ze série fotogramů Kosmos. Pomocí světla a chemického procesu vznikla autorova reakce na vlastní fascinaci principem dokonalosti, celistvosti, v jejímž nekonečném uzavřeném prostoru panuje bezčasí. Kruh kosmu je zde rozechvěn pulsem vytvořeným z lettristické hry na papíře, která vznikla při testování autorovy tiskárny. 

Protipólem k manipulované a inscenované kompozici na fotografiích z ateliéru, s níž autor pracuje od počátku své kariéry, jsou fotografie z cyklu Reálovky. Přírodní struktury, mlha, sníh či městské zátiší jej oslovily nejen pro svou vizualitu, ale i pro svou nepředvídatelnost. Fotograf tak nemá kontrolu nad tím, jak se bude zachycený objekt chovat, a to mu dovoluje vytvářet otisky reality v její nezmanipulované podobě.

Prekopova neuhasínající potřeba experimentovat přirozeně vede k rozšíření výrazového spektra a přivádí jej k novým tématům. Ta citlivě zpracovává nejen ve svých fotografiích z cyklu Květiny, na nichž konzervuje pomíjivou krásu rozkvetlé rostliny. Nutkání uchovávat pomíjivé fragmenty přírody vyjádřil i ve svých asamblážích. Rostlinu totiž vysušil, slisoval, přelepil páskou, a zamezil tak přístupu vzduchu a vytvořil vakuum, v němž květinu zafixoval a zakonzervoval. Technikou asambláže tak vytvořil vlastní sbírku sušených rostlin neboli herbář.

Sbírání a uchovávání různých předmětů, včetně těch odpadových, je velmi výrazným prvkem autorovy tvorby. K pomyslnému vyvrcholení dochází tato metoda v jeho fotografiích a asamblážích z chlupů vlastního těla. Neobvyklý motiv, s nímž autor pracuje, nám dává pocit, že jsme postaveni před něco velmi osobní, velmi intimní. Odhalením něčeho, co už není součástí autorova těla, se paradoxně dostáváme do jeho bezprostřední blízkosti.