Vernisáž Roman Týc : Jak se tam sirka dostala? Jak to, že hořela vysoko na stropě?

Cca do 31. 8. 2022 bude v Bistru 8, Veverkova 8, Praha 7, přístupná zajímavá výstava Romana Týce : Jak se tam sirka dostala? Jak to, že hořela vysoko na stropě?

Roman Týc *1974 se jako výtvarný umělec vždy soustředil na práci s technologiemi. V 90. letech vytvářel videokoláže, které animoval v reálném čase na speciálně sestaveném stroji. Tuto techniku dále rozvíjel ve vizuální skupině PureA. Týc se dostal do povědomí médií a veřejnosti prostřednictvím akcí diverzní skupiny Ztohoven, jíž je spoluzakladatelem, a která byla v roce 2013 pozvána na mezinárodní symposium do londýnské Tate Modern. Skupina se kromě mnoha kontroverzních projektů jako např. Mediání realita (atomový výbuch v živém vysílání České televize), Morální reforma (rozesílání fiktivních SMS zpráv mezi poslanci parlamentu), zasloužila o založení Paralelní Polis. V r. 2011 byl Roman Týc zařazen jako součást kontextu mezinárodního aktivistického umění do prestižní publikace německého vydavatelství Gestalten s názvem Art & Agenda – Political Art and Activism. Svou tvorbu představil v DSC Gallery na třech samostatných výstavách, a to Vykradač hrobů (2011), Jen blbni, zkazíš to všem… (2014) a Im Boden (2017).
Mezi Týcovi poslední počiny na poli individuální umělecké dráhy patří zejména kniha z roku 2020, kterou sepsal jako jeho osobní zpověď; monografie s názvem Vystřel Vocaď přibližuje, vysvětluje a obhajuje umělcův tvůrčího příběh, jenž v posledních 10 letech stál mj. za vznikem třech samostatných výstav. Kniha měla být původně běžným výstavním katalogem, postupně se však ukázalo, nakolik vyrůstají jednotlivé motivy výstav (matka, otec, děda) z vlastní osobní zkušenosti, až začala vznikat výpověď nad rámec běžného doprovodného výstavního textu. Kniha Vystřel vocaď přibližuje Týcova východiska, líčí genezi jednotlivých netradičních postupů, ale kromě toho reaguje i na témata s autorem spojená – ať už je to jeho působení ve skupině Ztohoven, nebo umělecké intervence ve veřejném prostoru a z toho vyplývající kontroverze.
Po roce odkladů z důvodů pandemie COVID-19 se nakonec Týcovi podařilo na konci minulého roku knihu pokřtít a při té příležitosti i představit svou aktuální tvorbu. Patří mezi ní i cyklus o 16 kazetových obrazech, který tematicky navazuje na výstavu Jen blbni, zkazíš to všem… realizovanou v DSC Gallery v roce 2014. Jde o estetizaci vzpomínky na záhadné fleky na stropech veřejných záchodků z konce 80. let. Očouzené fleky na stropě byly pro autora v dětském věku záhadou. Jak se tam sirka dostala? Jak to, že hořela vysoko na stropě? Proč a kdo to udělal? „Tento úkaz patřil k záhadám, které jsem dlouhá leta uchovával někde hluboko v paměti, a to i v době, kdy se tento vandalský fenomén vytratil. Jsem přesvědčený, že pokud by v Česku došlo k mapování vandalismu – samozřejmě v kontextu graffiti, tento princip zvěčnění na veřejných záchodech, pravděpodobně předchůdce tagování, by v této studii rozhodně nemohl chybět.“ komentuje Týc.