Vernisáž Roman Trabura: Momenty příběhu

Do 25. 2. 2022 bude v Galerii Peron, U Lužického semináře 12, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava obrazů Romana Trabury: Momenty příběhu.

Úvodní slovo kurátora výstavy Jana Meleny:

Asi před dvaceti lety, ještě jako student na havířovském gymnáziu jsem poprvé uviděl obraz Romana Trabury. Bylo to pro mě zjevení, byl jsem překvapen, co současná malba může znázorňovat. Řekl jsem si tehdy, že pokud v současnosti někdo maluje tímto způsobem, je současná malba vlastně zajímavá záležitost hodná mé pozornosti. První obraz R. T., který jsem spatřil, představoval berserkující letící anděly pomsty střílející z jakýchsi futuristických pušek do davu, který před nimi utíká. Úplné psycho, ten malíř musí být úplný blázen, pomyslel jsem si, ale přese všechno to bylo skvělé a ten obraz mi dodnes uvízl v paměti. (tento obraz je nyní ve sbírkách NG v Praze).

Když jsem se později s Romanem Traburou seznámil, strávil jsem s ním mnoho hodin debat o malířství, přičemž jsem si uvědomil, že se jedná o malíře, který malbou žije a skrze ní uchopuje a chápe svět. Tato autentičnost z něj činí nepřehlédnutelnou postavu na české výtvarné scéně a zároveň dokazuje, že médium malby může být i dnes, ve světě převirtualizovaném aktuální záležitost.
Roman Trabura si bezpochyby vytvořil vlastní na první pohled rozpoznatelný malířský rukopis. Traburova malba je především krásná česká vzdušná krajina s groteskními figurami, jeho štětec je dálněvýchodně uvolněný (patrně vlivem cesty do Japonska) a barevnost je sofistikovaná, výraznou atmosféru vytvářející.

R. T. ve své malbě provádí pozoruhodnou syntézu malířské tradice vycházející z vlámské krajinomalby, nizozemského žánru zlatého věku či Hogarthovské sociální satiry na straně jedné a na straně druhé jsou v jeho malbě obsaženy prvky pramenící z malby Lipské školy, komiksu či jisté pitoresknosti současného amerického malíře George Conda. Pozoruhodným prvkem v Traburově malbě je jistá literární narativnost, kdy běžná životní chvíle je malířem nazírána jako obskurní Schauspiel plný živočišné „La porcheria“ v atmosféře tíživé dusivosti a podivné pachuti v kocovinou vyschlých ústech.

Jak tedy chápat Romana Traburu? V jednom rozhovoru mi řekl následující: „Když jsem studoval na AVU, tak tam filosofii umění přednášel Hejdánek, a ten vždycky zdůrazňoval, vycházejíc ze starořecké filosofie, že umělec byl a je médium, které nekonstruuje, ale skrze něj se zhmotňují božské myšlenky. A to mi přijde jako protipól konceptualismu, který je postaven na lidské konstrukci.
To mi přijde nepřekonatelné, umělec jako médium, skrze něhož přicházejí božské myšlenky.“
A takový mi přijde i Roman Trabura, médium skrze něhož přicházejí myšlenky v podobě obrazů. Jestli Romanovy myšlenky božské jsou, nevím, občas s ním nesouhlasím, nicméně co se týče jeho tvorby: jeho obrazy boží jsou.

Jan Melena