Vernisáž Richard Horák: Tajemná Praha

Do 4.3.2018 bude v Nikon photo gallery, Újezd 19, Praha 1, přístupná krásná výstava fotografií Richarda Horáka: Tajemná Praha.

Výstava je průřezem autorovou tvorbou a představuje soubor přibližně 60 fotografií. Jedná se o díla z období digitalizace, jak je sám autor nazývá, kdy už všechny fotografie pořídil pouze digitálním fotoaparátem. Tajemná Praha je jeho druhou velkou výstavou, první se uskutečnila na půdě Senátu ČR v roce 2014. Autor se od roku 2012 účastní soutěže Praha fotografická, kde každoročně získává za své fotografie Prahy ocenění. V roce 2016 se jeho fotografie do mlhy zahaleného Karlova mostu při východu slunce stala součástí prestižního Nikon kalendáře. V říjnu 2017 se mu podařilo zvítězit s fotografií Tajemná Praha ve světové soutěži Trierenberg Super Circuit v rakouském Linci, kde získal zlatou medaili v kategorii Sunrise and Sunset. Od roku 2016 je Richard Horák členem Asociace profesionálních fotografů České republiky. Od roku 1985 až do dnešních dnů fotografuje pouze fotoaparáty Nikon.

Richard Horák o sobě a fotografování:

„K fotografování mě přivedl můj táta, koupil mi takovou krásnou černou krabičku, která se jmenovala BOX Tengor. Byl to starý, ošoupaný fotoaparát, ale fotil a já jsem ho měl rád. Moc mi to nešlo, ale díky tátovi mě fotografie zaujala. S tátou jsem byl nejraději v temné komoře a vždy se hrozně těšil, až z vývojky vykoukne to, co jsem předtím nafotil. Byly to úžasné objevitelské chvíle…“

„Jsem stavař, fotografovat jsem se učil pouze jako amatér od táty, sám a od svých kolegů fotografů na fotografických workshopech. Mým velkým vzorem byl fotograf Prahy doc. Ing. Jiří Všetečka, který dokázal Prahu nafotit opravdu skvěle. Velkou školou je pro mě fotografování pro Arcibiskupství pražské od roku 2012. Od roku 2015 fotím také pražské památky pro Pražskou informační službu.“

„Jako fotograf jsem věčný student, který se pořád učí a poznává další, nové situace. Světlo, emoce, atmosféru. Snažím se improvizovat. Když to „vyjde“, zažívám velkou radost, ale druhý den ráno se probudím a vím, že to mohlo být o něco lepší. A znovu přemítám o světle, nápadu, kvalitě, o roli té potvory náhody… A pořád mě to baví.“

„Miluju svoje rodné město, Prahu, a proto ji tak rád fotím. Nejsem vysloveně ranní ptáče, ale pokud chcete vyfotit Prahu v plné kráse, musíte ji složit poklonu tím, že k ní přijdete v době, kdy se rozednívá, kdy je po ránu mladá, nádherná a ochotná vám svoje kouzlo ukázat alespoň na krátký okamžik… Všude je klid, jen občas se pár opilců vrací odkudsi, ťukají si na čelo, když vás vidí se stativem, zazpívají a potácejí se dál… Fotím Prahu ráno i večer, zdola i shora. Snažím se hledat a občas i nacházím místa, odkud ještě není tolik okoukaná…“