Vernisáž Renata Cziroková: ANIMA-L

Kurátor výstavy: Petr Hájek
Grafika k výstavě: František Polák
Hudba na vernisáži: C’moi

Renata Cziroková (* 1992) se narodila v Napajedlích, kde také žije a tvoří. Absolvovala v roce 2019 v ateliéru kresby u Jiřího Petrboka na pražské Akademii výtvarných umění. Tvorba Renaty Czirokové se neváže na jediné médium. Jakmile si osvojí jazyk určitého vizuálního prostředku, pokračuje za dalším. Jakmile porozumí formě, objevuje novou. Tvůrčím principem je pro autorku právě proces. V jejím přístupu je zřejmý akt vnitřní očisty, cyklického uvolňování i přijímání. Tvorba je deníkem vnitřního růstu a zrání. Bytosti, která putuje. Cziroková je celoživotní poutnicí. Putuje zeměmi i úrovněmi vědomí. Její cesty nejsou jen geografické, ale především vnitřní. V tvorbě se odrážejí otisky krajin – jak těch vnějších, tak těch, které se rodí v nitru. Inspiraci nachází v místech, kde se mísí minulost s přítomností, kultura s přírodou, lidské jednání se zvířecí moudrostí.

Ustálený myšlenkový konstrukt antropocentrismu tak nevyvrací, ale poeticky obchází. Stejně tak se v její tvorbě objevuje silně i archetypální rovina – žena jako nositelka transformace, zvíře jako průvodce nevědomím, mateřství jako iniciační akt. V obraze, kde nahá žena kojí prase a vedle nich sedí klidná kráva, se stírají hranice mezi druhy. Zdánlivě absurdní scenérie ale s pokorou a citlivostí předkládá podobu hierarchie, která je v obrazech dnešní reality nenalezitelná. Předkládá souznění, bezpodmínečnou péči a vzájemný respekt. Cziroková nevytváří volnomyšlenkářské ideály, ale eticky přehodnocuje parametry antropocentrického světa.

V minulém roce jsme tvorbu Renaty Czirokové představili na výstavě Nová hmota v Galerii Portheimka.

Text k výstavě: Bára Alex Kašparová