Vernisáž Prostor pro pohyblivý obraz / II. kapitola / Zatmění nevinného oka

Do 20.9.2015 bude v přízemí Veletržního paláce Národní Galerie, Dukelských hrdinů 47, Praha 7, přístupná výstava Prostor pro pohyblivý obraz / II. kapitola /
Zatmění nevinného oka.

Druhá kapitola dlouhodobého projektu Národní galerie v Praze, Prostoru pro pohyblivý obraz, tentokrát reflektuje témata etnografie a archeologie v současné umělecké praxi. Zastoupena jsou díla Haris Epaminondové, Jimmyho Roberta, Marka Geffriauda, Jesseho Jonese, Zbyňka Baladrána, Svätopluka Mikyty a Basima Magdyho. Expozice, která představuje tvorbu z oblasti filmu, video artu či animace, nese podtitul Zatmění nevinného oka.

V souladu s představou o „nevinném oku“, s níž v 19. století přišel filozof a umělec John Ruskin, by mělo být umění vnímáno pohledem bez vlivu předchozí zkušenosti. Ve 20. století však myslitelé a historici, jako Ernst Gombrich či Nelson Goodman, tuto myšlenku zavrhli jako mýtus. Namítali, že člověk nedokáže vidět nic, aniž by zároveň neinterpretoval pomocí empirického poznání. Jsme schopni nevinného vnímání, nebo se nedokážeme vymanit z názorových vzorců, jež jsou výsledkem moderního vzdělání?

„Odkrývání minulosti, kterou vytahujeme na světlo, zpřítomňujeme a dáváme jí hmatatelnou podobu, lze vnímat jako metaforu druhé kapitoly Prostoru pro pohyblivý obraz nazvané Zatmění nevinného oka. Vystavená díla nabízejí odlišný pohled na téma interpretace minulosti a schopnosti se k ní vztahovat, přetvářet ji a přepisovat tak, abychom lépe pochopili, co se odehrává s našimi vlastními životy tady a teď,“ uvádí kurátor Jan Kratochvil. Příklon k archeologii a etnografii, výrazně přítomný v umělecké praxi poslední dekády, patří k nejdůležitějším proudům současného myšlení.

„V roce 2013, kdy už realistická animace dinosaurů nikoho příliš nevzrušovala, byl do kin znovu uveden Jurský park (USA, 1993) jako nostalgický divácký zážitek ve 3D. Podobné návraty bezpochyby těží z moderního kouzla, které nám přináší zpětný pohled – ze zvyku vyvolávat ducha nové doby prostřednictvím oživení té minulé. V tomto případě byla 90. léta 20. století desetiletím, kdy se západní kapitalismus opájel mýtem konce dějin…“ Těmito slovy začíná video Anny Zettové s názvem Dinosaur (2014), které je sérií gif animací s autorčiným výkladem. Předmět popkultury se vztahuje k politickým otázkám a může sloužit jako rámec, s jehož pomocí lze objasnit, jak současné umění užívá na první pohled banálních věcí jako zdrojů k vysvětlení mechanismů historického narativu v obecnějším slova smyslu.

Počínaje uvažováním o metanarativech až po postmodernismus se učíme vnímat realitu prostřednictvím mnohovrstevnatých významů a obsahů. „Díváme-li se na celovečerní filmy, v nichž kráčí ulicemi moderního města Tyrannosaurus rex ničící vše okolo, můžeme se buď těšit z velkolepé podívané, nebo se rozpomenout na koloniální minulost, zamyslet se nad lidskou rasou a zvířaty, považovanými za tzv. nižší formy existence, a uvědomit si přetrvávající problémy lidstva,“
dodává Jan Kratochvil.

Prostor navazující na první kapitolu je ohraničen architektonickými a dokumentačními doplňky Josefa Daberniga a prostorovými a grafickými intervencemi Liama Gillicka.

Kurátoři: Jan Kratochvil, Adam Budak

Generální partner NG
Komerční banka

Hlavní mediální partner NG
Česká televize

Mediální partneři NG
Český rozhlas, Hospodářské noviny, Aktuálně.cz, Prague Events Calendar, Anopress IT