Vernisáž Poetry Passage #6: Radek Brousil, Johan Grimonprez

Do 9.9.2018 bude v zadním foyer Veletržního paláce Národní Galerie, Dukelských hrdinů 47, Praha 7, přístupná #6: Radek Brousil, Johan Grimonprez.

Poetry Passage #6 se zamýšlí nad úsporností slov a nedostatečností sémantiky a současně zkoumá politiku reprezentace a gramatiku afektu. Český umělec Radek Brousil se zabývá obrazovou poezií nereprezentovatelného a neviditelného. Odhalováním manipulativních strategií vlastních technickému aparátu fotografického média poukazuje na politické a společenské dopady obrazové produkce, které určují mocenské struktury, přispívají k vytváření konstruktu jinakosti a následně ovlivňují divákovo vnímání. Brousilův nejnovější projekt s názvem Red Naomi (2017) je založen na paradoxu kvazi neokoloniální výměny: jeho instalace složená ze sešívaných látek vyráběných českým textilním závodem VEBA pro africký trh je halucinační přehlídkou vizuální politiky, která podkopává globální dynamiku a rozvrací mocenské vztahy. „Je to ekonomika gesta: koupíte růži a darujete ji jako symbol své lásky. Za tímto gestem se skrývá průmysl, který s největší pravděpodobností začíná v Keni…“ Takto se vypravěč z Red Naomi zamýšlí nad etikou výměny (evokující rasismus, otrokářství, vykořisťování, zneužívání a chudobu i ekologii a obavy o stav životního prostředí), která se v rámci Poetry Passage#6 dostává do dialogu s politikou lásky, jak ji rozpracoval Michael Hardt, politický filozof a spoluautor knihy Empire, Multitude and Commonwealth, jenž se v nejnovějším videu belgického umělce Johana Grimonpreze everyday words disappear (každodenní slova mizí) přimlouvá za politický systém založený na lásce, nikoli na strachu. „Jak transformovat společnost, kterou stále více definuje permanentní válečný stav a kultivuje průmysl strachu? Jak uskutečnit posun paradigmatu nutný k tomu, abychom se vzdálili realitě závislé na vykořisťování druhých a kultu privatizace veřejných zdrojů?“ Tyto otázky se Hardt pokouší zodpovědět odkazem ke „společnému“, čímž nemá na mysli pouze přírodní zdroje, ale také jazyky, které si vytváříme, a vztahy, které společně navazujeme. Godardův věhlasný snímek Alphaville (1965), filmový portrét dystopického městského státu, v němž jsou zakázána všechna slova a koncepty související s láskou a nákloností, Grimonprezovi slouží jakožto působivá metafora naléhavé potřeby přetvořit slovník společenské komunikace a politického diskurzu.

Radek Brousil (1980, Nitra, Slovensko, žije v Praze) vystudoval ateliér fotografie na pražské UMPRUM. V roce 2015 obdržel Cenu Oskára Čepana pro mladé vizuální umělce. Jeho zatím poslední samostatnou výstavou je Red Naomi v glasgowské galerii 16 Nicholson Street.

Johan Grimonprez (1962, Belgie) je multimediální umělec a filmař. Studoval na  School of Visual Arts a navštěvoval Whitney Museum Independent Study Program v New Yorku. Proslul zejména svými filmy Dial H-I-S-T-O-R-Y, 1997 (experimentální dokument, který podrobně líčí únosy letadel) a Double Take (Zdvojení, 2009) (kde je Alfred Hitchcock obsazen do role paranoidního profesora dějepisu, jenž se nevědomky zaplete do alternativní verze studené války).