Vernisáž Petr Vaněček: Tady a teď
Do 14. 6. 2024 najdete v Café Jericho, Opatovická 26, Praha 1, velmi zajímavou výstavu Petr Vaněček (1959 – 2019): Tady a teď.
Jedná se o první ze série výstav Petra Vaněčka (1959-2019), které organizátoři připravili k 5. výročí jeho úmrtí.
Kurátor Igor Hlavinka.
Petr Vaněček byl akademický malíř (1959–2019). Vystudoval AVU v Praze u prof. Arnošta Paderlíka. Na výtvarné scéně jiskřil zejména v 80. a na počátku 90. let, kdy se jako umělec plně řídil Bretonovým výrokem „svoboda je poslední slovo, které mne vzrušuje.“ Jeho obraz kvetoucí hlávky zelí na topení vstoupil ve známost jako první český postmoderní obraz. Neustále rozšiřoval svoje tvůrčí a teritorium, neomezoval se na ateliér – tvořil a zároveň inspiroval důsledně všude: na návštěvách, v osvěžovnách, v lese… Měl potřebu uvádět věci do pohybu, vytvářel kolem sebe silové pole, které bylo samo o sobě vzrušujícím interaktivním uměleckým dílem. Převážná část jeho obrazů se buď ztratila, nebo přebývá v diaspoře jeho rodiny, přátel a sponzorů. Jeho legendární ateliér v Lidické ulici na Smíchově byl otevřeným průchozím prostorem a dočasným azylem lidem v tísni, inspirací, umožňoval nakopnutí k tvůrčí práci. Ve své době to pochopil jen jeho přítel a souputník Ivan Martin Jirous, který několik jeho výstav uváděl. Vedle toho se občas živil jako kulisák, stavěč v cirkuse, restaurátor kostelů ve Slavonicích, v Brně a historických paláců v Praze, básník, lektor, organizátor výstav, překladatel, noční vrátný…
Igor Hlavinka je akademický malíř. Absolvoval obor malířství na AVU v Praze, ale kromě malby se zabývá i sochařstvím a fotografií. Inspiruje se přírodou i uměním všech dob, pravěkem a uměním přírodních kultur počínaje a současným abstraktním uměním konče. Zvláště jej zajímá staroegyptská, buddhistická a románská plastika, tušová malba a kaligrafie Dálného východu, středověké a renesanční umění, malířství romantismu a symbolismu. Ve své tvorbě se inspiruje přírodními strukturami a energiemi, ale i znaky písma a symboly starověkých kultur (cykly Krutihlavy, Znaky, Chaos a řád, Strašná souměrnost, Okolo středu). Účastnil se symposií nadace Hermit v klášteře Plasy v 90. letech, kde vytvářel hliněné modely fantaskních biomorfních staveb. V roce 1997 tam inicioval a spoluorganizoval umělecké symposium „O Počátku“. Několik let se zabýval i restaurováním, navrhováním i realizací zahrad. Od 2003 modeloval z hlíny imaginární hlavy. Od roku 2007 se věnuje převážně malbě krajiny, jak imaginární, tak konkrétní. Obraz krajiny je pro něj reflexí nálad duše. Snaží se co nejjednoduššími malířskými prostředky, minimalistickou a zároveň poetickou formou evokovat svůj zážitek hor, jejich stálost a mohutnost v kontrastu ke stálým proměnám světla v prostoru plném mraků a mlhy. Od 1996 členem S. V. U. Mánes, žije a pracuje v Praze.