




Vernisáž Petr Písařík: CutUm
Do 22. 11. 2025 je v Galerii Smečky, Ve Smečkách 24, Praha 1, přístupná rozsáhlá a velmi zajímavá výstava známého umělce Petra Písaříka: CutUm.
Otevřeno: Út-So, 11:00-18:00.
Úvodní text kurátora Zdeňka Freislebena:
Máme před sebou řez vedený k nové představě, rozstříhané, roztrhané noviny, reprodukce, fotografie. Cestu k představivosti a novým variantám i souvislostem. Vytváření z již zdánlivě daného, osobitou, často intimní fantazií. Objevování ploch nekonečné kreativity a apercepci vizuální formy koláže. Ta ze své podstaty nemá žádné omezení a její dynamičnost patří k vyhledávaným vyjádřením především od počátků moderního umění v minulém století do současnosti.
Petr Písařík jako výrazná umělecká osobnost s přesahy do oblasti malby, sochařských objektů, instalace, designu a architektonických forem výstavních projektů do svých děl zcela přirozeně a progresivně promítá formu koláže.
Písařík studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Stanislava Kolíbala, Milana Knížáka a Aleše Veselého. Byl jedním ze zakladatelů umělecké skupiny Pondělí, která se vymezovala vůči tehdy nastupující postmoderně novými tendencemi uměleckého vyjádření a vnímání tvorby nezaloženými jen na klasické formě obrazu a sochy. Zároveň patřil do okruhu autorů galerie MXM, jež sehrála významnou roli na umělecké scéně počátku devadesátých let jako místo prolínání generačních tendencí a názorů.
Jeho svět je velmi rozsáhlý – využívá řadu různých způsobů a forem práce. Spektrum vyjadřovacích prostředků je samo o sobě projevem vrstevnaté soustředěnosti předmětů, které ztratily své původní místo a využití. Tyto segmenty jsou dále proměňovány různými kombinacemi barev, pryskyřic, pěn, korálků, látek a fólií v nové artefakty obrazů a plastik. Prořezáváním, dělením a dalšími kombinacemi se objevují jiné významy a spojení různých časových os vzniku původních použitých předmětů. Vznikají nejen estetické odkazy, ale i futuristické průniky do námi ještě nespatřeného světa. Proměnlivost je zároveň jakýmsi průvodním znakem, průsvitem do dimenze okouzlení odrazem světla, průhledem měnících se tvarů, možností a nezvyklých emočních projevů.
Projekt CUTUM (složenina z anglického výrazu pro „řez“ a českého slova „um“) je ostatně výjimečným příkladem práce s prostorem galerie a ve své podstatě vzniká jako velká architektonická koláž tvořená jednotlivými kolážemi. V podřízenosti anebo naopak narušení prostoru barvou a jednotlivými artefakty se zároveň setkáváme s dynamičností a protínajícími se cestami autorových děl. Umělec propojuje vnější prostor ulice sprejovými znaky, vyřezanými průhledy do galerie a spojujícím designem vertikálních a horizontálních prvků a linií. Vzniká osobitý vír parafrázující hudební skladbu. Pro tento organický prostor lze použít slova Henriho Focillona: „Základní charakter architektury záleží na vnitřním objemu. Tím, že architektura dává prázdnému prostoru určitý tvar, vytváří vlastní svět.“[1] Vidění v tomto kontextu tak přibližuje samotné vnímání koláží a celého konceptu, kdy se setkáváme s řadou dalších kontextuálních forem. Petr Písařík tak vytváří dimenzi uměleckých dotyků tady a teď.
[1] In Zevi, Bruno: Jak se dívat na architekturu. Přel. Libuše Macková. Praha: Československý spisovatel, 1966, s. 102.
Zdeněk Freisleben, kurátor výstavy