Vernisáž Petr Císařovský: Hra s ohněm

Do 22.3.2020 bude v Galerii Nová síň, Voršilská 3, Praha 1, přístupná zajímavá výstava Petra Císařovského: Hra s ohněm.

Úvodní text PhDr. Jana Kříže k výstavě:

Petr Císařovský si zvolil těžkou sochařskou specializaci – kovanou a tepanou, převážně železnou plastiku. Sochař v tom případě nemůže být dobrým sochařem, není-li zároveň kovářem, a to jednak mistrem svého řemesla a za druhém něčím jako mytologickou osobou, která kdysi v mýtickém pradávnu kula celý svět. Chce to fortel, ale také intimní, osobní vztah k materiálu a způsobům jeho zpracování v ohni. V jistém smyslu se lidská a především umělecká představivost bez ohně neobejde. Každá z plastik, které vycházejí ze sochařovy dílny – kovárny, nese stopy prvotního zrodu světa. Ten se zde rodí díky magii umělecké představivosti, která hledá a nalézá významy lidského bytí ve světě.

Důležitou složkou sochařovy práce je skladba, konstrukce. Právě v ryze originálním spojení  fantazijní imaginace se symbolickým významem samotné stavby plastiky spočívá podstata soch Petra Císařovského a jejich  význam v moderním světovém sochařství.
Fantazijní pól sochařovy tvorby se projevil především v menších hlavách, které svou bizarní organickou strukturou psaly významnou kapitolu české grotesky. Železo se v ohni stalo poddajným materiálem schopným  sledovat sochařovu imaginaci až do nejbizarnějších poloh absurdistní metafory.
Zvláštní skupinu vytvářejí sošné útvary záměrně exponující dramatický, místy až svárlivý proces vzniku stavby, počítající s prvky nejistoty, chaotického rozpadu a provokativní nahodilosti. Konstrukce a destrukce tvůrčího dění se na vzniku sochy v tomto případě podílejí stejnou měrou. Tvary jednoznačné jsou konfrontovány s útvary téměř beztvarými – symboly katastrof. Jsou to díla, která poselstvím dramatického vzniku  stavebné struktury sochy často vyjadřují riskantní charakter každodenní existence, přiznávají nevypočitatelnou otevřenost vyústění životních událostí. Překonat tento oprávněný reflex života si však jako svůj cíl staví většina soch.
Třetí významnou skupinou jsou sošné útvary představující jednolitý znak, případně více znaků v určité významuplné konfiguraci. Tato díla jakoby chtěla překonat relativitu lidské existence a vyjádřit směřování k jednotícímu, kolektivně platnému smyslu. Je to hluboké lidské poselství, myšlenkový záměr sochy, který dalekosáhle překonává jednoznačnost tvarového emblému, například štítu. Svým smyslem míří socha za hranice praktické existence, do oblasti konec konců iracionálních hodnot, ať již jistot či nejistot. Jsou to díla, která dovedou téma povýšit na zobecněný existenciální symbol, jako Obětiště, socha, která syntetizuje určitou  lidskou zkušenost v průběhu staletí.
V sakrální architektuře je sochař doma i v Německu. Pro kostel sv. Vavřince v Herne v Severním Porýní-Vestfálsku realizoval sochařská řešení dvou bran (Noe, 1995) a (Píseň slunce, 1997-98). S úspěchem se tak poměřil s vrcholnými díly italské renesance.

Jestliže valná část sochařovy tvorby se realizuje v poloze abstraktních samoznaků, nelze pominout vyloženě figurální tvorbu. Jsou to koncepčně náročná díla, která pracují se dvěma, ne-li více postavami. Vycházejí z významově zhuštěné a maximálně zobecněné situace, s neobyčejným citem pro divadelní aranžmá symbolického figurálního příběhu. Připomeneme si, že Petr Císařovský je autorem série výjevů ze života sv. Františka z Assisi na bráně Františkánské zahrady v Praze, i fiktivního Setkání Jana Amose Komenského (1592-1670) s Erasmem Rotterdamským (1466-1530) na dveřích jednoho domu v Mostecké ulici na Malé Straně – obojí vrcholná díla reliéfní kovové tepané figurální plastiky ve světě.

Petr Císařovský vyšel z kubistické skladebnosti a často ji cituje. Doba však šla dál a přišlo dada a surrealismus s konceptem objektu. Zrodil se smysl pro nahodilosti, humor, parodii a s tím radikální rozvolnění tektoniky sochy. Postmoderní relativizace tradiční skladby – například ve významné části amerického sochařství, vedla od svobody až k programové anarchii. Císařovský využil radikálního uvolnění skladby a výrazovou sílu osvobozených skladebných elementů dal do služeb vlastních – a také místně dobových, existenciálně symbolických obsahů. Sochařova doba byla a stále je složitá a socha je zde proto, aby o tom podala svědectví. To všechno dnes čteme z bohatého sochařského díla Petra Císařovského. Ten do dějin současného světového sochařství vepsal jednu z nejpoutavějších, protože významem každé jednotlivé sochy plně přesvědčivých kapitol.

PhDr. Jan Kříž

….

Všechny fotky z výstavy: Honza Ch., ze společenské části vernisáže: Petr Novotný.