Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Pavel Sojka: Je suis Žižkov – Maso&Půst

Do 29.2.2016 bude v obchodě a galerii Le Boudoir, Cimburkova 22, Praha 3, přístupná výstava fotografií Pavla Sojky: Je suis Žižkov – Maso&Půst.

Masopust (Vostatke, Fašank, morav. Voračky, Voráčí, Končiny, či karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a Postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopust vychází
především z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva jako je Bakchus, jenž je bohem vína a nespoutaného veselí. Původně byl i bohem úrody a plodnosti.
Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány končiny, ostatky, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.
Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“).
*
Po návratu z patnáctiletého pobytu v New Yorku jsem v polovině devadesátých let v Praze vnímal obrovský posun ke svobodě a všem jejím expresím a excesům v občanské společnosti.
Žižkovské masopusty byly jedním z mnoha způsobů, jak se to projevovalo. Můj první masopustní průvod jsem absolvoval v roce 1996 a zaznamenal ho, jak bylo tehdy mým dlouholetým zvykem, černobíle na filmový negativ. Masky i organizace byly nedokonalé, řekl bych až dadaisticky minimalistické, ale mezi účastníky panovala až partizánská nálada a kolem pobíhaly romské děti a tahaly je za kostýmy a pokřikovaly na ně. Žižkovská čtvrť se hlásila zpět o svá práva ve světovém svobodném prostoru.
V roce 2013 jsem se začátkem února opět k průvodu připojil. Leccos se za těch sedmnáct let změnilo. Se svojí žižkovskou střední v něm tentokrát šla moje sedmnáctiletá dcera a já fotil barevně na digitál. Průvod byl mnohem masivnější, barevnější, po všech stránkách propracovanější a výpravnější, ba i v jistém smyslu divočejší – ohně a hudba. I přihlížejících z oken a chodníků přibylo.
Změnil se i okolní svět a jelikož považuji události typu masopustní veselice za nezadatelné právo lidí v tomto kulturním prostoru, ve světle pařížských událostí, kdy se útočilo na základní svobody projevu a právo se shromažďovat a bavit, jsem se rozhodl název výstavy rozšířit o tu francouzskou větu a dodal bych: Ať žije Žižkov!
Pavel Sojka



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Pavel Sojka: Je suis Žižkov – Maso&Půst