Vernisáž Paulina Skavova: Poslední hryz

Do 3. 6. 2022 bude v malé výstavní síni Mánesa (provozuje Galerie Art Concept by Galerie Art Praha), Masarykovo nábřeží 250, Praha 1, přístupná velmi zajímavá a krásná výstava Pauliny Skavove: Poslední hryz.

Kurátorem výstavy POSLEDNÍ HRYZ je Adam Hnojil.

​„Poslední hryz je v myslivecké terminologii výraz pro akt, jímž je symbolicky vzdávána mrtvému zvířeti pocta. Název výstavy indikuje, že se Paulina Skavova ve vystavených kompozicích věnuje věcem posledním, pro něž hledá náměty jak introspektivního charakteru, tak v mytologii a historii. Vystavena jsou díla tematizující soužití člověka s přírodou, provedená v jasně rozeznatelném realistickém stylu“.

Poctivost je něco, co je implicitně obsaženo v samotné podstatě jejích kompozic a ve vlastní linii autorčina vývoje. Skavova ve skutečnosti nikdy neřešila jiný problém než hlubokou věrnost motivům své inspirace. Ale právě zde je pramen vlastního kontrastu, kdy se pohybuje na hranici provokace a tradičního provedení, které ji dlouhodobě fascinuje. Faktem je, že dílo Skavové stojí mezi intimním a přirozeným, mimo jakýkoli experimentální proud. Jde o díla zjevných pokusů o komunikaci s divákem. Proto mohou být její sochy nepříjemné pro ty, kteří důvěřují pouze reduktivním modernistickým paradigmatům originality za každou cenu. Tvorba Skavové může být aktuálnější více než se zdá především pro ty, kteří v umění hledají poezii nebo tajemno. Z tohoto přesvědčení vychází také onen smysl pro specifický typ námětů, které se v její tvorbě stávají znakem živého napětí mezi tradicí a moderností. Síla sálající z jejích děl, zejména těch z posledních let, čerpá svou sílu z přesvědčení, že energie je expanzí pocitů mysli. Náměty, tak nejsou svojí povahou negativní, stejně jako nejsou pouhou formální provokací ani prázdným gestem. Pro autorku neexistuje žádná osobní realita oddělená od té vnější. Pro Paulinu Skavovou je umění vlastním životem.

Adam Hnojil

Paulina Skavova (1976 v Trutnově), sochařka. Při přijímacích zkouškách na Akademii výtvarných umění v Praze si ji vybral do svého ateliéru profesor Karel Nepraš, u kterého studovala až do jeho smrti (2002). Studia dokončila v ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka roku 2003. Téhož roku získala státní švýcarské stipendium a absolvovala postgraduální studia na Hochschule für Gestaltung und Kunst Luzern (2003 – 2004). V letech 2004 – 2005 byla asistentkou v grafické škole Vladimíra Kokolii na AVU. Ve veřejném prostoru může divák spatřit její sochy a reliéfy, např. Rýbrcoula v Trutnově, anglického komika Franka Sidebottoma v Manchesteru. Je autorkou řady pamětních desek např. Radovana Lukavského, Josefa Mašína, Karla Ančerla nebo Miloše Havla.

​Spolupracuje také s filmem a její četné autorské realizace mohli diváci spatřit v české a zahraniční filmové produkci (např. Protektor, Havlovo Odcházení, z produkce HBO je to filmová série Krypton, Knightfall, pro Amazon Prime Video pracovala na sérii Wheel of Time). Je zastoupena v českých i zahraničních soukromých sbírkách a institucích.