Vernisáž Ondřej Basjuk: Wabi-Sabi

Do 7.5.2016 bude v Galerii Petr Novotný, Heřmanova 35, Praha 7 (kousek nad Veletržním palácem), přístupná zajímavá výstava obrazů Ondřeje Basjuka: Wabi-Sabi.

Jarní výstava v Galerii Petr Novotný představuje nejnovější tvorbu pražského malíře Ondřeje Basjuka. Je to první spolupráce malíře s touto galerií.

Ondřej Basjuk se narodil roku 1983 v Domažlicích. V letech 2006 – 2012 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru grafiky u prof. Vladimíra Kokolii. Žije a pracuje v Praze.

Basjuk připravil pro tuto galerii komplexní instalaci, která sestává jednak z obrazů – pláten, prostorových objektů i ručně malovaných tapet. Výstava tak tvoří jeden celek, který sjednocuje téma výstavy, inspirované cestou za památkami v Itálii. Další inspirací je japonské učení wabi-sabi, které vychází z pomíjivosti věcí, krásy nedokonalosti, zrání, stárnutí a zániku. Vše je pojednáno jeho známým rukopisem s barevností výrazně staženou do černé a bílé s malými akcenty jiných barev. Obsahově by se jeho obrazy daly označit jako žánrová zátiší. Basjuk je romantik, objevitel vzdálených krajin a skrytých příběhů.

Autor k výstavě uvádí: „Výstava Wabi-Sabi  kombinuje dvě zdánlivě neslučitelné myšlenky. Oběma těmito směry ale navazuje na silné vizuální vjemy při mé první cestě do Itálie, především Říma. Nekonečné překrývající se textury ošlapaných mramorů a oprýskaného zdiva, vše restaurátory pečlivě udržováno v antické opotřebovanosti. Jak s tím ale souvisí buddhistický systém wabi-sabi? Díky svému letitému zájmu o orientální, především buddhistické umění, paradoxně nahlížím i na klasické evropské kulturní dědictví s kontextem asijské estetiky. Ve světě jsou nejlepšími napodobovateli samozřejmě Číňané, v Evropě jsou to ale právě Italové. Vznikla tak poťouchlá myšlenka, že všechno co jsem viděl na Foru Romanu a dalších Forech, mohlo být již vyrobeno v kánonu wabi-sabi, tedy předem postařené a s patinou. Wabi-sabi je ostatně filosofický směr, představující princip, že člověk se cítí lépe obklopen opotřebovanými nebo alespoň nedokonalými věcmi. V současném kontextu hipsterství a retrománie tato filosofie dostává další rozměr – dávají nám věci, které mají něco „odžito“ pocit, že i my samotní máme větší význam? “

Ondřej Basjuk působí na výtvarné scéně 10 let, samostatně začal vystavovat od roku 2006. Za čtyři roky od absolvování Akademie se z něj stal velmi zajímavý umělec s vlastním názorem, originálním stylem, schopným pracovat nejen s klasickým plátnem, ale i s dalšími médii. Je to autor, který si bezesporu zaslouží naši pozornost i v budoucnu.

Zdroj: TZ k výstavě