Vernisáž Milomir Kovačević Strašni: Surfing at Bembaša

Do 14. 12. 2024 se můžou vážní zájemci zajít podívat do soukromého jugoslávského klubu Lastavica, Opletalova 16, Praha 1, na velmi zajímavou výstavu fotografií  Milomira Kovačeviće Strašni: Surfing at Bembaša.

Občanské sdružení „Lastavica“ z Prahy uspořádalo výstavu fotografií jednoho z nejznámějších fotografů Milomira Kovačeviće Strašni.

Výstava s názvem „Surfing At Bembaša“ přináší unikátní vizuální ztvárnění sarajevské hudební scény z minulého století, bohaté na autentické výjevy a výrazné detaily, které svědčí o dobách minulých.

Milomir Kovačević, zvaný Strašni
Milomir Kovačević se narodil v Cajniče (v bývalé Jugoslávii) v roce 1961. Fotografií se začal zabývat ve svých 17 letech a v roce 1986 se stal členem Asociace profesionálních novinářů.

Kovačević se od počátku své profesionální dráhy snaží zachytit především život na ulici a atmosféru kulturních akcí v Sarajevu. Můžeme ho nazvat kronikářem města osmdesátých let. Kovačević nevyhledává „krátkodobé“ snímky s nádechem senzace. Jeho fotografie, jež zhotovil ještě před vypuknutím občanské války, zachycují tabuizovaná témata tehdejšího režimu: život ve věznicích, atmosféru poutních míst, jako je Medjugorje coby symbol návratu náboženství do zemí bývalé Jugoslávie. Začátkem devadesátých let dvacátého století se v jeho fotografiích odrážejí probíhající hluboké změny ve společnosti a vznikají dvě série fotografií: sarajevské graffiti a předvolební plakáty hlavních politických stran prvních „svobodných“ voleb v Bosně a Hercegovině. Kovačević – politický fotograf – zachycuje vše, co souvisí s politickým životem (všeobecná shromáždění třech nacionalistických stran, setkání jejich lídrů, parlamentní schůzky, mírové manifestace, vězení), jakož i fotbalové fanoušky, koncerty, divadelní představení, bleší trhy…).
Fotoaparát Milomira Kovačeviće sleduje zblízka též události roku 1992 v Sarajevu. Ale protože je jedním z obyvatel Sarajeva, jeho pohled se radikálně liší od pohledů zahraničních fotografů.
Mezi lety 1992 a 1995 vytváří několik sérií fotografií: zaprášené, krví potřísněné podobizny zlomeného Tita, válkou zničené památníky a budovy, náhrobní kameny sarajevského hřbitova, neznámé oběti války, každodenní život obyvatel města zasaženého válkou. Většina těchto snímků byla vystavena v letech 1993 a 1994 v galeriích obléhaného Sarajeva. Přestože návštěvníci museli překonávat most ostřelovaný snajpery, Kovačevićovy výstavy patřily v Sarajevu k nejvíce navštěvovaným kulturním akcím. Autor k tomu řekl: „Když člověk vidí, jak lidé riskují vlastní životy, aby se přišli podívat na mé fotky, dává vám to neuvěřitelnou sílu dál fotit.“

V roce 1995 Milomir Kovačević, který během tří let nasnímal na třicet tisíc fotografií z válkou postiženého Sarajeva, přijíždí do Paříže, kde pokračuje ve své práci fotografa a účastní se mnoha výstav. Nejprve vytváří významné série portrétů. Ačkoliv Kovačević není válečným fotografem, jedná se o angažovaného fotografa. V roce 2001 přijímá pozvání na výstavu „Centrum kulturní dekontaminace“ a je prvním fotografem vystavujícím v Bělehradě své fotky ze Sarajeva z let 1992-1995.

V Paříži vznikly dvě série fotografií, ústředním tématem první z nich s názvem Nevinní svatí jsou pařížské hřbitovy. Druhá série zachycuje hráče šachu ve čtvrti Halles, na které se Kovačević chodí dívat. Rovněž se účastní společné výstavy fotografů z různých koutů světa Sarajevo Self Portrait, z níž vzniká monografie vydaná v New Yorku.

Série Kovačevićových obrazů nás nepřestávají fascinovat díky autorově schopnosti zachytit v každé lidské bytosti to neobyčejné. Ve své sérii Moudrost pilířů nám dává nahlédnout do života jedné pařížské kavárny “Le Petit trou de Bretagne“ (Zapadlý kout Bretaně) ve třetím pařížském obvodu a do života jejich „pilířů“. Tento empatický fotograf dokáže navazovat se svými modely velmi úzké vztahy a plní jakousi funkci propojovatele tím, že je zapojuje do všech fází svého fotografického projektu, od výběru fotografií až po instalaci výstavy. Na zdech kavárny vystavoval celkem třikrá, a to v letech 2005, 2006 až 2007.

Jeho posledním projektem je výstava Sarajevo v srdci Paříže, která proběhla v roce 2008 v pařížské galerii „Fait et Cause“ pod uměleckým vedením Roberta Delpirea.

Kovačević, fotograf protikladů zachycuje na svých snímcích smrt i život, minulost i přítomnost, věčnost i pomíjivost, přičemž z nich vyzařuje násilí, ale zároveň neobyčejná vyrovnanost. Jejich kvalita spočívá především v jejich obrazové síle, bez jakýchkoliv snah o stylizaci. Kovačević s námi sdílí svůj osobní příběh, který je často i naším vlastním příběhem.

www.milomirkovacevic.com