Vernisáž Milča a Ondřej Eremiášovi: Krajky v prostoru a prostor v krajce

Do 10.11.2018 bude ve školní galerii Emilie Paličkové, U půjčovny 9, Praha 1, přístupná zajímavá výstava Milča a Ondřej Eremiášovi: Krajky v prostoru a prostor v krajce. Otevřeno: po – pá: 10:00 – 18:00.

Milča Eremiášová

Narozena 20. 6. 1938 v Praze

Milča Eremiášová se narodila v rodině zubního lékaře jako druhá ze čtyř dětí. Po maturitě na jedenáctiletce v letech 1956-62 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (VŠUP) v Praze obor krajky a výšivky u prof. Emilie Paličkové a prof. Antonína Kybala. V letech 1967-71 absolvovala uměleckou aspiranturu v oboru ruční krajky na VŠUP v Praze.

Od roku 1962 do roku 1990 působila jako pedagog ve Školském ústavu umělecké výroby v Praze. Kromě paličkování a výtvarných předmětů zde vyučovala především dějiny výtvarné výchovy a textilní technologii. V roce 1990 přešla na Soukromou mistrovskou školu uměleckého designu v Praze, kde vedla atelier krajky a výšivky až do roku 1995.

V současné době učí v kurzech, které pořádají Vzdělávací spolek uměleckých řemesel, Česká palička a Občanské sdružení Krajka. Často je zvána do ciziny jako lektor workshopů pro krajkářky (Belgie, Nizozemí, Dánsko).

Po celou dobu od ukončení studií se aktivně věnuje samostatné výtvarné činnosti v oboru ručně paličkované krajky

První samostatnou výstavu měla ve Švédsku v roce 1967. Tato putovní výstava začínala v červenci v Lundu v Muzeu Kulturen v sálku 10 x 10 m. Pokračovala ve Varbergu,Linköpingu a Umea. Úspěch byl takový, že jí v prosinci v Konstfackskolan ve Stockholmu byla nabídnuta plocha více než trojnásobná. Proto během jediného půlroku vznikla tak rozměrná díla jako je Janáčkovo „V mlhách“, obě „Barokní sochy“ a „Románská architektura“.

První velkou autorskou výstavu doma měla až o šest let později, v roce 1973 v Galerii Bratří Čapků v Praze.

Mezi hlavní inspirační zdroje Milči Eremiášové patří historická architektura (gotika a barokní zahrady), pražská domovní znamení, příroda, hudba, divadlo a křesťanské tradice.

Její poslední tvorba se pak nese ve znamení okouzlení mořem, mořskou faunou i přírodou na pobřeží. „K moři jsem se dostala až jako dospělá a naprosto mne uchvátilo. Jen sedět na břehu a dívat se. První krajka byly skály, které moře jen oblévalo. Ale pak jsem zjistila, že je možné je zobrazit na šířku, na výšku i prostorově. Mohla bych je dělat donekonečna, pokaždé je jiné,“ říká sama výtvarnice Milča Eremiášová. Další velkou inspirací je pro ni též vesmír a nekonečno.

V tom je jí nápomocný synovec Ondřej Eremiáš, který pro její díla vytváří speciální konstrukce. A co říká umělkyně o této své inspiraci? „Je to Můj malý vesmír – nečekejte žádnou vědu, spíš chci, aby to bylo pro potěšení a pohlazení po duši – něco jako hračka.“