Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Michal Škoda – Přes vrstvy každodennosti

27. 5.-26. 6. / Sophistica Gallery / Kresba

Do 26.6.2020 bude v Sophistica Gallery, Salvátorská 6, Praha 1, přístupná zajímavá výstava Michala Škody – Přes vrstvy každodennosti.

Úvodní text kurátorky Silvie L. Čúzyové k výstavě:

Michal Škoda (1962) se během svých uměleckých aktivit postupně věnoval sochařství, malbě, instalacím a v poslední době především kresbě, autorským knihám a objektům. Výraznou součástí jeho práce jsou příležitostně se vynořující místně specifické intervence. Za svoji doposud nejzásadnější realizaci považuje zrcadlový objekt v rámci „Postní intervence“ v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze (2015). Vedle své autorské tvorby se Michal Škoda od roku 1998 podílí na činnosti Galerie současného umění a architektury – Domu umění města České Budějovice jako její hlavní kurátor. Galerie se za dobu jeho působení stala prestižní institucí s výrazným mezinárodním přesahem. Autor má za sebou dlouhou řadu výstav doma i v zahraničí a je zastoupen v mnoha soukromých i veřejných sbírkách.

Michal Škoda dlouhodobě pracuje s černobílým obrazem a geometrií, dokonalou obrazovou kompozicí, skladbami linií, rytmem struktur a rastrů, symetrií i asymetrií, překvapivými akcenty, stopami času a přítomnosti člověka, a taky se skrytými významy a mnohovrstevným – vibrujícím – vnitřním obsahem. Specifické prožívaní prostoru, jeho vztahů, plnosti i prázdna (ve fyzické, tělesné, mentální a spirituální rovině), záznamy každodennosti a „špína dnů“, viděné v poeticko-technicistní vizuální redukci, se vytrvale objevují ve Škodových fotografiích / foto-skicách, a následně ve větších obrazových i významových celcích autorských knih a deníků. V abstrahovanější formě a vyšší výtvarné čistotě jsou materializované do různých typů grafitových kreseb.

KRESBA je jeho hlavním médiem posledních let. Škodovy kresby jsou minimalizované k nejzazším hranicím abstrakce. Jejich formální vlastnosti svádějí k rychlému zařazení k minimalismu. Geometrie je pro umělce ideálním prostředkem vyjádření – k hledání řádu, krásy a harmonie. Nejde tu o pouhé zjednodušení, nýbrž o očištění a oproštění tvaru až do esenciální podoby. Autor zanechává stopy na papíře s úmyslem komunikovat, i když to má být zkušenost beze slov. Díla jsou ponechána bez komentáře a bez názvů. Iniciační prožitek autora není možné rekonstruovat. Pro Sophistica Gallery byla zvolena menší kolekce černobílých kreseb z let 2016-2018, z nichž jedna část reprezentuje chronologicky starší typ děl, pracujících s velkými homogenními plochami čisté podkladové bílé nebo hutné grafitové černé, a také s přísnou redukcí. Od Škodova rezidenčního pobytu ve Vídni (léto 2018) se postupně objevují v jeho tvorbě výrazově i formálně inovované práce, v nichž odstíny grafitové šedi doplňují černou a bílou v plochách, tvarech i fragmentech. Kdyby bylo možné v rámci přítomné abstrakce, minimalizace a geometrie, na něco takového vůbec pomyslet – je tu vůči starším kresbám patrné jisté zesílení „expresivního“ momentu, co se jeví jako zajímavý příslib pro budoucnost.

ČERNÉ OBJEKTY jsou ve Škodově tvorbě novinkou posledních dvou let, ale také jistým návratem k myšlení v 3D a sochařské materializaci. Jsou budovány hmotou a prázdnem. Prázdno je pak nikoliv absencí něčeho, nýbrž potenciálem a prostorem pro přítomnost čehokoliv. Dominuje tu absolutní jasně definovaný tvar, který se řídí zákony harmonie a vyváženosti. Při pokusech o jejich interpretaci je možné volit ze dvou linií. První rovinu interpretace zakládá to, co do objektů vložil sám autor – iniciační moment, který byl při jejich zrodu. Umělec tu materializoval své „mentální hmoty“, a vnímatelům nabízí „scény pro potenciální prožitky“. Ve druhé rovině je pak divák konfrontován s fyzickými objemy hmotných monolitů. Nejde tu o modely nebo architekturu, ale o autonomní díla-objekty, které do jisté míry pracují s architektonickým výrazem a charakterem. Nejsou určené k nějakému využití, jejich funkce je jiná – fungují vždy jen na mentální úrovni. Díla jsou situována tam, kde pojem zaniká nebo naopak vzniká. Standardní pojmové uchopení tu nevyhnutně selhává. Akceptovat jejich svébytnost a autonomii přináší nároky na divákovu vnímavost. Černý objekt Bez názvu 11, představený v Sophistica Gallery, patří do pozdější emise objektů, které se zrodily v závěru roku 2019 a přinesly i v rámci této prozatím velice mladé kolekce, redukci stupňovitosti a změny v tektonické výstavbě oproti starším dílům.

Abstraktní geometrické kresby a objekty nejsou jen plodem osobité obrazotvornosti. Jsou také výsledkem umělcovy schopnosti zachovat jistý odstup, odfiltrovat a transformovat ryzí subjektivitu na možnou podobu objektivity. Umělcova zkušenost světa a specifická senzitivita zachycuje množství jedinečných jevů. Fyzické obrazy každodennosti, její kvantity a proměnlivosti, se oproštěny od detailů spontánně mění na mentální (fantazijní) obrazy. Geometrické podoby předmětů, jevů, situací a vztahů – diagramy, struktury a mapy – nejsou už tak měnlivé a prchavé, ale naopak, stabilní a solidní (v kresbě i v prostoru). Umělec rozpoznává, navrstvuje, abstrahuje a umělecky zaznamenává estetický, poetický, filosofický potenciál nánosů každodennosti i velkých formujících zážitků, které nabývají v autorově vyjádření významu esence, podstaty, základu, jednoty. Abstrakce napomáhá také k otevřenosti interpretace. Škodova díla v sobě obsahují kromě prostoru také čas, ale současně na něm nejsou nijak závislá. Zdůrazňují koexistenci objemů a prázdna v jednom nedělitelném celku, ve kterém prostupuje vnější přes vnitřní, reálné a niterné. Tyto obrazy a objekty reprezentují individuální a sofistikovaný názor na svět. Umělecký svět Michala Škody je naplněn základními tvary a transparentními strukturami – ilustruje překročení mnohosti a směruje k pozitivnímu prázdnu, k zpomalení a k „tichu jako abstraktnímu obrazu mysli“.

V závěru této malé kurátorské úvahy se téměř neodolatelně nabízí nápad vstoupit nejistým interpretačním krokem na půdu fenomenologie: „Fenomenologie obrací naši pozornost k fenoménům, což znamená, že se zajímá o způsob, jímž se nám předměty jeví.“ …“Jevení se v podobě obrazu je velmi komplexním a často i bizarním fenoménem.“ … „Obraz je jedním z mnoha způsobů přítomnosti věci samé a některé obrazy především umělecké ztělesňují přítomnost mnohem intenzivněji než vněmy.“ …“Výzkum imaginace jako zvláštní formy reprezentace tak vede k obecnější úvaze o přítomnosti a strukturách samotné reality.“ …“Bytí je stále v pohybu a imaginace je výsadním projevem této mimořádné schopnosti překračovat hranice času a prostoru.“ …“Podněcuje tak k putování, přesunu, vzletu nad svět zkušenosti, v němž nejde o opuštění tohoto světa, ale spíš o uvedení nové dimenze.“ … „Imaginárno není reprezentací věcí, nýbrž novým způsobem jejich existence.“

(Poznámky z Annabelle Dufourcq: Fenomenologie imaginace. S Husserlem a Merleau-Pontym za hranice skutečnosti a neskutečnosti. IN: Obrazotvornost v dějinách evropské filosofie. Praha 2013, s. 277-299.)

Kurátorka: Silvia L. Čúzyová

….

Všechny fotky z výstavy a vernisáže: Honza Ch. a Petr



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Michal Škoda – Přes vrstvy každodennosti