Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Matěj Olmer: From entropy to melancholy

končí 14. srpna / Karpuchina Gallery / Malba

Do 14. 8. 2022 najdete v Karpuchina gallery, Rybná 22, Praha 1, v přízemí velmi zajímavou a instalačně silně zneklidňující výstavu Matěje Olmera: From entropy to melancholy.

Průvodní text kurátora Pavla Kubesy k výstavě:

„Bys i vábněji znal nežli sám Orfeus
loutny ovládat zvuk, jemuž les naslouchal
zda se navrátí krev v beztělý přelud zas, …
Krutý věru to los: zmírní se, sneseš-li,
sneseš-li co již napravit nemožno“
– Horatius, Ódy, I.24
 
Pod klenbou ouvertury Wagnerovy opery Tristan a Isolda rozehrává Lars von Trier jednu z nejpodmanivějších filmových básní coby úvodní sekvenci svého snímku Melancholia (2011), jakési apoteózy lidského zmaru a kardinálního konce, po kterém pohasne jediný – byť právě ten náš pozemský – život ve Vesmíru. Byl to onen „Tristanův akord“, který Wagnerovu ouverturu otevírá a který předznamenává důležitý pohyb od tradiční tonální organizace, jakýsi úskok od harmonie směrem k atonalitě: k dominanci pouhého „zvuku“, k tenzi, ke vzdalování elementárních notových částí, nikoli k harmonickému celku a uvolnění, ale k roztříštění, k rozpadu, ke ztrátě, k „neuspořádanosti“: tj. k rostoucí entropii.
 
Koncept entropie, původně ve fyzice umožňující formulaci druhé hlavní věty termodynamiky, nám říká, že uzavřené systémy spějí ke stavu s maximální mírou neuspořádanosti. Entropie, z řeckého εντροπία („směrem k“), tak coby veličina zavádí do fyzikálního popisu světa a vesmíru myšlenku směru toku času – šipku času. Ta nám říká, že přírodní procesy ve světle teorie rostoucí entropie nemohou být časově reverzibilní, nýbrž nevratně směřují právě k rovnovážnému stavu s maximální entropií – tj. k maximální míře neuspořádanosti celého systému. Celý vývoj vesmírů pak směřuje k okamžiku, v němž již nebudou existovat žádné „uspořádané“ objekty jako obrazy, dalekohledy, lidé, planety hvězdokupy a černé díry, ale jen náhodně rozptýlené neuspořádané subatomární částice s nulovou volnou energií neschopné vykonávat práci. Takto rozpadlý Vesmír dospěje ke své „tepelné smrti“ a „již nikdy se nic víc nestane“.
 
Matěj Olmer se právě takovéto entropii, šipce času či vyhasnutí vesmíru naplno věnuje. Olmera zajímá řád přírody, řád kosmu a nikoli analogie a metafory entropie ve společenských vědách či teorii umění. Jeho zájem bytostně kosmologický. Ale i přesto se v tomto zaujetí pouští do své vlastní poetické interpretace důsledků fyzikálních popisů univerza. Byla to Dürerova mědirytina Melencolia I. (1514), která jej přivedla k melancholii nikoli jen jako k psychologické či emocionální kvalitě, ale k melancholii jakožto ke kosmologické konstantě. V jeho přemýšlení rezonuje anti-antropocentrická („ontologicky objektově orientovaná“) perspektiva, která odmítá privilegované postavení lidského subjektu v systému věd a dovoluje Olmerovi přisuzovat pocit melancholie jakékoli organické či neorganické entitě. Vždyť smutným přeci může být i kámen, smutnou může být hvězda, souhvězdí i galaxie. Vše i Kosmos samotný může zachvátit melancholie nad jeho nezvratným rozpadem a osudem „věčné zimy“.
 
Melancholie je pro Matěje Olmera výsostnou strategií vnímání a zakoušení světa pod světlem šipky času. Je všudypřítomnou kvalitou, stává se ale nejen reakcí, ale také tvořivou silou. A jako taková nám umožňuje v rozpadajícím se systému směřujícím k neuspořádanosti vytvářet alespoň pomíjivé předměty uspořádání: například umění. Olmerovy obrazy entropický kaskádovitý rozpad volně tematizují, ale spíše nežli po formální ilustrativnosti, touží po emocionálním napojení na prameny univerzální melancholie.
 
Pavel Kubesa, kurátor výstavy
 
*Výstava se uskuteční v rámci prvního ročníku multigalerijního výtvarného festivalu s přesahem do veřejného prostoru – Wall Street!
 
**Partnerské instituce festivalu jsou:
Chemistry Gallery, Villa Pelle, Bold Gallery, Karpuchina Gallery


Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Matěj Olmer: From entropy to melancholy