Vernisáž Martin Stöckel: Výstava IV.

Do 30. 9. 2022 bude v café AdAstra, Podskalská 8, Praha 2, přístupná výstava obrazů Martina Stöckela: Výstava IV.

Autorův text o sobě:

Jmenuji se Martin Stöckel, zabývám se kresbou a malbou abstraktních kompozic. Narodil jsem se a žiji, a tedy i tvořím v Praze. Nemám žádné oficiální vzdělání, jsem autodidakt. Rád se vzdělávám sám. Má oblíbená témata jsou teorie vizuální percepce obrazu, teorie abstraktnosti, ornamentu. Pří malování a tvoření jsem většinou jinde. Nevím, co bude následovat. Jsem veden vlastní tvořivou intuicí. Nevím a vnímám. Sedím před bílým papírem a čekám. Pak první čára. Rozjede se to. Pak barvy. Konec? Kdy? Jedna z nejtěžších otázek. Prahnu po abstraktním tvaru, který dokáže esteticky obstát sám o sobě. K malování přicházím většinou bez určitých vizuálních očekávání. Mám vymyšleno jen základní rozvržení, vše ostatní závisí na tom, co je předešlé. Nikdy jsem dobrovolně nemaloval konkrétní věci. Doufám, že prostřednictvím svých obrazů dokáži komunikovat s jejich „pozorovateli“. Nechci svá díla pojmenovávat názvy. Nechci totiž jejich „čtenářům“ nakazovat, co mají vidět. Přál bych si, aby si oni sami ve své představivosti a na základě všeho prožitého představili buď něco konkrétního, nebo nějaký pocit. Ve svých obrazech se snažím zachytit pohyb. Chtěl bych, aby Vás obrazy donutily cítit. Vyjadřování na plochý papír mi připadá „rajcovní“ kvůli relativně omezeným možnostem. Pracuji momentálně na akvarelovém papíru akvarelovými barvami. Proč? Mám rád jejich atmosféru, jejich průhlednost, zářivost a právě jen malý okamžik možnosti jejich modelace. Používám je svým způsobem. Na atmosféře barvy mi dost záleží. Možná Vám mé obrazy pomohou odpovědět na nějaké Vaše otázky, zabaví Vás, možná se v nich ztratíte a pak se vrátíte o poznání šťastnější! Stejně je to jen o Vás, co si prožijete. Malování obrazů je pro mě také útěk od úzkosti, nebo možná obrazy tvoří ona „mrcha“ a já jsem jenom nástroj. Z malířů, kteří mě ovlivnili, i když to třeba není na první pohled vidět, bych chtěl vyzdvihnout Františka Kupku, Marka Rothka, Gerharda Richtera, Josefa Istlera, Georgese Braqua, Pieta Mondriana, Zao wou-ki.