Vernisáž: Liliana Pham – fotografie

Do 28.2.2018 bude v kavárně AntHill, Americká 39, Praha 2 (u Náměstí Míru), přístupná výstava fotografií Liliany Pham.

Liliana Pham je fotografka, která se zabývá analogovou fotografií.

„Být modelkou bylo zábavné, ale neuspokojivé. Být návrhářkou bylo poctivé, ale bezvýchodné. Být fotografkou bylo terapeutické a nakonec velmi přirozené.
Bylo těžké si připustit, že něco nefunguje – prostě to skončit a začít znovu. Ale ještě horší je stát na místě, lhát sám sobě a nerůst. „

……

AntHill byla Vietnamská kavárna, jenž nabízela příjemné posezení v rozsáhlých prostorách. Milou obsluhu a mix klasických a lokálních kávových nápojů.

Rádi bychom Vám řekli něco o době „thời bao cấp”, (česky „období přídělů“), která nás inspirovala k designu interiéru a ke způsobu dekorace naší kavárny.
Ve vzpomínkách našich rodičů „thời bao cấp“ bylo jedno z nejtěžších a nejtemnějších období. Během poválečné doby fungovala ve Vietnamu plánovaná ekonomika. Hlavním rysem bylo, že každá transakce byla kontrolována státem. Rodinám bylo vydáváno přesné množství jídla, každodenních potřeb a dalších věcí, které jste si mohli zakoupit pouze pomocí k tomu určených stravenek. Naši rodiče vzpomínají na to, že běžný občan dostal „štědrý“ příděl masa 150 g na celý měsíc (dnes menší steak).
To vedlo k tomu, že obyvatelé žili v době, kdy přežívali na rýži a na trošce zkažených nudlí se zředěnou rybí omáčkou a mohli si koupit maximálně jeden až dva oděvy za rok.
Možná to bude znít jako neuvěřitelná otázka, ale neměli bychom rodičům částečně i závidět? Pokaždé, když slyšíme příběhy z období „thời bao cấp“, je to vždy o tom, jak jednotliví členové rodiny strádali, co pro ně bylo obětováno anebo o životních přátelstvích, která se utvořila na základě každodenních těžkostí.
To, co víme, je, že díky těmto překážkám se z našich rodičů stali „nadlidé“. Nadlidé proto, že čeho si opravdu cení a pro co žijí, jsou lidé kolem nich. To nás nutí se zamyslet, má naše generace příběh, který by mohla vyprávět? Nezapomněli jsme v dnešní materialistické době na to, na čem opravdu záleží?
Otevřeli jsme tuto kavárnu nejenom pro to, abychom prodávali jídlo a nápoje. Chtěli jsme lidem připomenout hodnotu lidských vztahů.
Vychutnali jste si kávu, mrkli na naše „starožitnosti“ a možná se s někým seznámili.